Motorem stavební výroby v prosinci byly výstavba, rekonstrukce a modernizace inženýrských staveb, především dokončování dálnic. Mírný pokles naopak zaznamenalo pozemní stavitelství.
Stavební úřady vydaly v prosinci 8853 stavebních povolení, což bylo o 22,6 procenta méně než o rok dříve. Z toho bylo 5216 povolení pro nové stavby, dalších 3637 povolení se týkalo změn již dokončených staveb.
O 4,9 procenta ale vzrostla hodnota povolených staveb, která činila 36,4 miliardy korun. Celoroční hodnota povolených staveb ale byla o 0,9 procenta nižší. Novou výstavbou vzniknou v prosinci stavby v celkové hodnotě 20,3 miliardy korun.
Stavební úřady povolily v prosinci stavbu 3994 bytů, což byl meziroční pokles o 7,7 procenta.
Stavební práce podle dodavatelských smluv v podnicích s 20 a více zaměstnanci se v posledním loňském měsíci zvýšily meziročně ve stálých cenách o 5,5 procenta. Nejvíce rostly v segmentu inženýrského stavitelství o 15,9 procenta. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se zvýšily o 3,1 procenta, pokles o 2,6 procenta naopak zaznamenalo pozemní stavitelství, opravy a údržby spadly o 5,8 procenta. Stavební práce v zahraničí se meziročně zvýšily téměř dvojnásobně.
Počet zaměstnanců ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci klesl proti prosinci 2006 o 1,9 procenta. Zatímco nominální mzda stavbařů se meziročně zvýšila o 3,7 procenta na 23.538 korun, reálná mzda klesla o 1,6 procenta. Za hodinu si zaměstnanci v průměru vydělali 212 korun, což bylo v prosinci proti stejnému období předloňského roku o 8,6 procenta více. Produktivita práce na jednoho zaměstnance vzrostla o 7,6 procenta, na jednu odpracovanou hodinu o 12,7 procenta.
Za celý rok 2007 se v podnicích s 20 a více zaměstnanci zvýšila průměrná mzda o 7,9 procenta, produktivita byla vyšší o 7,5 procenta. O 1,5 procenta se ale celoročně ve stavebnictví snížil počet pracovníků.
V celé EU podle údajů Eurostatu po očištění od vlivu pracovních dnů poklesla za listopad 2007 meziročně stavební produkce o 0,2 procenta. Přesně o tolik se v EU snížilo také pozemní stavitelství, inženýrské stavitelství bylo nižší o 0,5 procenta. Nejvíce se stavělo v Polsku, kde stavebnictví rostlo o 2,3 procenta, následovalo Rumunsko s 1,8 procenta. Pokles byl naopak nejprudší ve Španělsku, a sice o 3,9 procenta, v Německu spadla stavební výroba o 0,7 procenta, na Slovensku o 0,1 procenta.