TEXT-Záznam jednání bankovní rady ČNB z 07/02

...
                                
 "Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Luděk 
Niedermayer, viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Mojmír 
Hampl, vrchní ředitel Robert Holman, vrchní ředitel Pavel 
Řežábek, vrchní ředitel Vladimír Tomšík.
                                
 Bankovní rada vyslechla prezentaci první situační zprávy v 
roce 2008, jejímž obsahem byla především nová makroekonomická 
prognóza. Nová prognóza reaguje mimo jiné na změny vnějšího 
prostředí, kde se začínají projevovat negativní dopady 
turbulencí na finančních trzích do hospodářského růstu hlavních 
světových ekonomik. Došlo ke snížení výhledu ekonomické aktivity 
pro země eurozóny. Očekávaná reakce měnových autorit posunula 
výhled úrokových sazeb Euribor směrem dolů. Pokles Euriboru byl 
přitom tlumen obavami ECB z relativně vysokého růstu cenových 
indexů, jejichž výhled byl od předchozí prognózy přehodnocen 
vzhůru. Tento vysoký růst cen souvisel mimo jiné s vysokými 
cenami energií a pohonných hmot a s přehodnocením výhledu cen 
ropy vzhůru až o 25 USD za barel. Z hlediska evropské ekonomiky 
byl tento růst jen částečně mírněn znehodnocením kurzu USD/EUR.
                                
 Nastavení počátečních podmínek prognózy předpokládá poměrně 
silné poptávkové inflační tlaky z reálné ekonomiky, které 
vyplývají především z kladné mezery výstupu. Reálné mzdy působí 
opět mírně protiinflačně. Index reálných měnových podmínek je 
mírně uvolněný ve své úrokové složce a přísný ve složce kurzové. 
V průběhu roku 2008 prognóza předpokládá poměrně rychlé vymizení 
poptávkových inflačních tlaků a jejich obrat ve směru 
protiinflačního působení. Toto souvisí s předpokládaným nižším 
růstem produktu 2008 i 2009, na kterém se projeví především 
nižší soukromá spotřebou a nižší čisté exporty. Protiinflačně 
budou působit i přísnější měnové podmínky.
                                
 Nová prognóza inflace vzala v úvahu též vyšší než očekávaný 
růst inflace ke konci roku 2007, který vyhodnocuje jako 
jednorázový šok související především s vývojem vnějšího 
prostředí. Podepsal se na něm vyšší růst cen potravin, cen 
pohonných hmot a regulovaných cen. Na krátkém konci prognózy 
bude působit vyšší než obvyklý příspěvek změn nepřímých daní. 
Predikce předpokládá, že tento šok poměrně rychle odezní v 
souladu s odezněním poptávkových inflačních tlaků a se 
zpřísněním měnových podmínek. Prognóza inflace je tak nejprve 
pro většinu roku 2008 nad předchozí prognózou, na horizontu 
měnové politiky pak klesá směrem k cíli.
                                
 S makroekonomickou prognózou a jejími předpoklady je 
konzistentní nejprve mírný nárůst nominálních úrokových sazeb, 
následovaný poklesem ještě v roce 2008. V roce 2009 je 
prognózována zhruba jejich stabilita.
                                
 V jádrovém predikčním modelu, který byl použit pro sestavení 
prognózy, došlo k několika významným modelovým změnám, které 
měly vliv na trajektorie inflace, hrubého domácího produktu a 
implicitních úrokových sazeb. Hlavní modelovou změnou bylo 
omezení průsaku šoků mezi jednotlivými cenovými okruhy, dále 
byla zvýšena váha budoucího vývoje ve tvorbě inflačních 
očekávání a pružnost reakce měnové politiky. V souvislosti s 
těmito změnami byl pak sestaven alternativní scénář prognózy, ve 
kterém jsou předpokládány stejné modelové mechanismy jako v 
předchozím modelu z 10.situační zprávy 2007. Tento alternativní 
scénář generuje oproti základnímu scénáři prognózy vyšší 
trajektorii inflace. V reakci na tento vyšší výhled inflace je s 
alternativní prognózou inflace konzistentní oproti základnímu 
scénáři vyšší trajektorie úrokových sazeb, které v průběhu roku 
2008 postupně rostou.
                                
 Po prezentaci situační zprávy navázala bankovní rada svojí 
diskuzí rizik a nejistot spojených s novou prognózou. Bankovní 
rada se shodla na tom, že nejistoty spojené s měnověpolitickým 
rozhodováním jsou tentokrát vyšší než obvykle, přičemž rizika 
míří oběma směry. Tato rizika souvisejí jak s vývojem globální 
ekonomiky, tak s vývojem ekonomiky domácí. Bankovní rada 
věnovala pozornost vysokému růstu cen ke konci minulého roku. 
Došlo ke shodě na tom, že je tento nárůst zapříčiněn 
jednorázovými šoky mimo dosah měnové politiky, které postupně 
odezní. V této souvislosti zaznělo také přesvědčení, že by se 
měnová politika měla orientovat především na budoucí vývoj cen a 
nikoli reagovat na minulý inflační vývoj daný z části 
administrativními úpravami od 1.1.2008.
                                
 V souvislosti s pozorovaným vysokým růstem cen bankovní rada 
akcentovala také nejistoty spojené s možnými vyššími průsaky 
nákladových šoků do ostatních cenových okruhů. Zaznělo, že 
možnost takovýchto sekundárních dopadů je možné identifikovat 
například v nárůstu měřených inflačních očekávání. Někteří 
členové bankovní rady v této souvislosti zmínili svoji mírnou 
preferenci alternativního scénáře oproti scénáři základnímu. 
Zaznělo ale, že jak základní, tak alternativní scénář 
předpokládají pro první čtvrtletí podobný vývoj úrokových sazeb. 
Poměrně výrazné odchylky mezi nimi se projevují až v horizontu 
dvou kvartálů. Někteří členové bankovní rady zdůraznili svoji 
averzi vůči protisměrným pohybům úrokových sazeb v krátkém 
horizontu, předpokládaným v základním scénáři prognózy. Bylo 
uvedeno, že zvýšení úrokových sazeb na krátkou dobu nemůže 
ovlivnit inflaci ani inflační očekávání, pouze povede k 
zbytečnému rozkolísání finančních trhů a reálné ekonomiky. Jiní 
členové bankovní rady vyjádřili opačný názor a zdůraznili 
potřebu flexibilní měnové politiky.
                                
 Část členů bankovní rady vyjádřila své pochybnosti o v 
prognóze předpokládaném výrazném zpomalení hospodářského růstu 
české ekonomiky. Bylo uvedeno, že související rychlá změna 
cyklické pozice ekonomiky není příliš obvyklá, navíc jí zatím 
nenasvědčují ani poměrně příznivé údaje z trhu práce a další 
související ekonomické ukazatele. Oproti tomu ale bylo 
argumentováno, že se v našem hospodářském růstu může negativně 
projevit již zmíněné zpomalení světové hospodářské aktivity, 
které může být oproti předpokladům prognózy daleko výraznější. 
Zazněl také argument, že i v době souběžného nárůstu cen a 
zpomalení hospodářské aktivity by měla být centrální banka 
primárně zodpovědná za cenovou stabilitu. Bylo i řečeno, že 
globální vývoj lze z hlediska české ekonomiky považovat za 
příklad asymetrického šoku.
                                
 V rámci diskuze značné nejistoty ohledně budoucího vývoje 
americké ekonomiky a ekonomik našich hlavních obchodních 
partnerů byly zmíněny i další možné kanály dopadů do české 
ekonomiky. V souvislosti s nedávným dramatickým snížením 
úrokových sazeb v USA byla diskutována možnost výrazně nižších 
úrokových sazeb v eurozóně. Ty by, za jinak stejných podmínek, 
tlačily k poklesu úrokového diferenciálu mezi korunou a eurem a 
k tlakům na zhodnocování kurzu koruny. Zpomalení globální 
ekonomické aktivity by také mohlo vést k určitému oslabení 
poptávkových tlaků na růst světových cen potravin a cen ropy, 
které v nedávné minulosti výrazně rostly a přispívaly tak k 
nákladovému šoku do našich cen. Odeznění tohoto šoku především v 
cenách potravin a v cenách pohonných hmot by tak mohlo být 
oproti předpokladům prognózy rychlejší. Na druhou stranu 
zaznělo, že předchozí růst světových cen potravin i cen ropy byl 
zapříčiněn jednak nepříznivými nabídkovými faktory, jednak 
zvýšenou poptávkou rychle rostoucích asijských ekonomik, u 
kterých se dá vysoká poptávka očekávat i nadále.
                                
 Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB 
většinou hlasů zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní 
repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 3,75 procenta s 
účinností od 8.února 2008. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu 
zvýšit diskontní a lombardní sazbu na 2,75 procenta, respektive 
4,75 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní 
rady: guvernér Tůma, viceguvernér Niedermayer, viceguvernér 
Singer, vrchní ředitel Hampl a vrchní ředitel Tomšík. Dva 
členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny: 
vrchní ředitel Holman a vrchní ředitel Řežábek."


[PRAHA/Reuters/Finance.cz]