"V letošním roce nadále očekáváme zpomalení růstu na 4,5 procenta, kvůli nižšímu růstu spotřeby domácností (dopad reformy) a také zpomalení růstu v Eurozóně," uvedl hlavní ekonom Atlantik FT Petr Sklenář.
"Eurozóna i středoevropské ekonomiky by letos měly růst pomaleji než loni," odhadl rovněž hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Negativně hospodářský růst podle něj ovlivní vysoká inflace, kvůli které porostou pomaleji reálné příjmy domácností a následně i jejich útraty v obchodech.
Za loňský růst se nejvíce přitom zasloužily podle Marka právě útraty domácností, které byly podpořeny klesající nezaměstnaností, růstem mezd a rostoucím využíváním spotřebitelských úvěrů a kreditních karet.
"Vezmeme-li v úvahu, jak západní Evropa a USA zpomalují, jedná se o excelentní výsledek. Je to také pro nadnárodní spekulanty důvod, proč nakoupit korunu," uvedl analytik Next Finance Vladimír Pikora.
"Podle dnes zveřejněných údajů loni rostlo české HDP nejrychleji od roku 1996, kdy se začalo počítat podle nové metodiky," připomněl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Jelikož ovšem dílčí indikátory ekonomické aktivity podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška nenaznačily takový růst, je podle něj možné, že za ním stály spíš mimořádné faktory. "Vedle vyšších výdajů ve zdravotnictví, zřejmě narostly zásoby cigaret u výrobců a distributorů. Mohl se zvýšit objem stavebních prací spojených s bydlením. Všechny uvedené faktory by měly HDP v následujícím období spíš snižovat," uvedl.
Rovněž na přesnost dnešního odhadu je podle něj třeba nahlížet s rezervou. "S rychlým odhadem HDP nemáme žádné zkušenosti a jeho historicky první zveřejnění těsně před účinností reforem může jeho případnou chybu dále zvětšovat. Proto nepočítám s žádnou unáhlenou reakcí ani ze strany finančních trhů, ani ze strany ČNB," doplnil.
V zemích střední Evropy loni nejrychleji rostla slovenská ekonomika, a to o 10,3 procenta. Polský HDP vzrostl o 6,5 procenta a maďarský o 1,3 procenta. Tempo růstu eurozóny ve 4. čtvrtletí zvolnilo na 2,3 procenta z předchozích 2,7 procenta. Německá ekonomika, hlavní cíl českého vývozu, dokonce zpomalila na 1,8 procenta. To bude mít rovněž vliv na další zpomalení hospodářského růstu v Česku.
"Dnešní čísla za HDP považuji za příjemnou tečku za loňským rokem, po které přichází zpomalení růstu hospodářství v důsledku ochlazení domácí i zahraniční poptávky. Přesto má ČR velkou šanci udržet si tempo více než dvakrát vyšší ve srovnání se starou Evropou a pokračovat tak v jejím rychlém dohánění," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.