Proč český HDP láme rekordy?

Téma týdne: Česká ekonomika posledních let řečí čísel

Když český statistický úřad zveřejnil minulý týden údaje o loňském růstu hrubého domácího produktu, kroutila většina ekonomů nevěřícně hlavou. Přestože všichni předpovídali zpomalení růstu, opak byl pravdou. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu totiž vzrostl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí meziročně reálně o 6,9 %, v úhrnu za rok 2007 se pak HDP meziročně zvýšil o rekordních 6,6 %. Tempo růstu hrubého domácího produktu tak předčilo očekávání ekonomů i odhady České národní banky a ministerstva financí. Pojďme se na tento ukazatel, jenž by měl nejvěrnějším způsobem vyjadřovat výkonnost ekonomiky každé země podívat blíže.

Hrubý domácí produkt (anglicky Gross domestic product, GDP) vyjadřuje celkový objem finální produkce v peněžních jednotkách, vytvořené v určitém období výrobními faktory působícími na území dané země, bez ohledu na státní příslušnost jejich majitelů. Finální produkce je taková produkce, která je vyrobena a prodána, aby byla spotřebována domácnostmi, státem, použita na investice nebo vyvezena jako export.

HDP je užitečným ekonomickým ukazatelem výkonnosti ekonomiky v konkrétním státě nebo ekonomickém prostoru. Umožňuje nejen meziroční srovnání vývoje ekonomické situace této země, ale také srovnání mezinárodní. Do celkové hodnoty HDP je promítnuta domácí výroba včetně sektoru služeb, vývoz ze země i dovoz, spotřeba obyvatelstva a veřejné výdaje. HDP ovlivňuje celá řada faktorů, například vstup velkého investora do ČR nebo větší chuť spotřebitelů a podobně (viz níže). 

Český HDP “nastartovaly“ zahraniční investice

Loňský rekordní růst HDP byl pro českou ekonomiku vyvrcholením určitého hospodářského cyklu nastartovaného částečně i vstupem naší země do EU. Po určitém zpomalení růstu (rok 2001 a 2002) či dokonce poklesu (1997,1998), nabral český HDP výrazně růstový směr právě v roce 2003. Hlavním tahounem růstu českého hrubého domácího produktu tehdy byly zejména zahraniční investice spojené se vstupem naší země do Evropské unie, čímž se výrazným způsobem zvýšila naše atraktivita pro zahraniční investory. V posledních dvou letech však už růst táhla i silná spotřebitelská poptávka. Velký nárůst v tom, že lidé více utrácejí, souvisí s řadou faktorů - například zvyšujícími se platy, snižující se nezaměstnaností či mírnou inflací. Nejvíce k růstu HDP přispívá průmyslová výroba, zejména pak produkce automobilů (Škoda, TCPA), elektroniky či dopravních zařízení.

Co bylo důvodem letošního rekordního růstu HDP?

Jak jsme psali výše, vývoj HDP České republiky byl v průběhu posledních let velmi uspokojivý a tento trend pokračoval i loni. Zvyšování ekonomického výkonu bylo loni spojeno především s růstem zaměstnanosti. Podle odhadu ČSÚ pracovalo ve 4. čtvrtletí v české ekonomice o 1,9 % osob více než ve 4. čtvrtletí 2006. Odhaduje se, že k růstu poptávky po HDP přispěly jak výdaje na konečnou spotřebu, tak tvorba kapitálu i výsledek zahraničního obchodu. Mimořádným stimulem růstu byly ve 4. čtvrtletí výdaje zdravotních pojišťoven patřících do sektoru vládních institucí, které přispěly ke zvýšení HDP přibližně o 0,5 procentního bodu. Je pravděpodobné, že se zde projevil zvýšený zájem občanů o služby zdravotnictví před zavedením poplatků v roce 2008. Stabilně vysoké tempo si udržely výdaje domácností na konečnou spotřebu, avšak pouze v běžných cenách. Růst těchto výdajů ve stálých cenách byl v posledním loňském čtvrtletí negativně ovlivněn zvýšením úhrnné cenové hladiny výdajů domácností na konečnou spotřebu meziročně o 4,4 %. Na růstu hrubé přidané hodnoty v reálném vyjádření se podílela zejména odvětví energetiky, zpracovatelského průmyslu a obchodu.

Letos nás už čeká zpomalení růstu HDP

V zemích střední Evropy loni nejrychleji rostla slovenská ekonomika, a to o 10,3 procenta. Polský HDP vzrostl o 6,5 procenta a maďarský o 1,3 procenta. Tempo růstu eurozóny ve 4. čtvrtletí zvolnilo na 2,3 procenta z předchozích 2,7 procenta. Německá ekonomika, hlavní cíl českého vývozu, dokonce zpomalila na 1,8 procenta. To by mohlo a pravděpodobně i bude mít vliv na zpomalení hospodářského růstu v Česku.

V letošním lze totiž očekávat zpomalení růstu na 4,5 procenta, a to kvůli nižšímu růstu spotřeby domácností (dopady reformy veřejných financí) a právě také zpomalení růstu v Eurozóně. Především nad očekávání dobrý výsledek HPD v posledním kvartálu 2007 způsobený i určitým předzásobením se léky, v případě obchodníků pak cigaretami a částečně i díky výraznému růstu bytové výstavby (důsledek letošního zvýšení DPH) by se měl projevit na nižších číslech prvního letošního kvartálu. I přes výše zmíněné důvody však má ČR velkou šanci udržet si tempo více než dvakrát vyšší ve srovnání se vyspělou Evropou a pokračovat tak v jejím rychlém dohánění.