TEXT-ČEZ zaplatí za rekultivace 4,3 mld Kč do roku 2005

...PR>:
                                
 "Energetická společnost ČEZ vrací krajině, co jí vzala. Do 
roku 2025 předpokládá na rekultivace po ukládání popelovin z 
uhelných elektráren a revitalizaci krajiny věnovat 4,34 miliardy 
korun. Za dobu existence akciové společnosti na tyto účely 
vynaložila přibližně 3,2 miliardy korun.
                                
 Řadu významných kroků na ochranu životního prostředí 
zahájila energetická společnost ČEZ, když v devadesátých letech 
snížila na minimum škodlivé emise uhelných elektráren.
                                
 Následovala certifikace vedlejších energetických produktů na 
materiály s průmyslovým využitím a zahájení výstavby nových 
zdrojů s vyšší účinností a menšími emisemi oxidu uhličitého 
(CO2). Po celou dobu provozu uhelných elektráren plní zákonnou 
povinnost vracet území zasažená provozem uhelných elektráren do 
původního stavu.
                                
 'Celková plocha úložišť určených k rekultivaci v energetické 
společnosti ČEZ je zhruba 2568 hektarů. Z toho bylo v letech 
1992 až 2007 technicky zrekultivováno 1251 hektarů a biologicky 
430 hektarů. Do roku 2025 tedy společnost čekají ještě 
biologické rekultivace na ploše zhruba 2138 hektarů,' uvedl 
Vladimír Hlavinka, člen představenstva a ředitel divize Výroba, 
a dodává: 'V souladu s českou legislativou i legislativou EU 
musí společnost ještě před zahájením výstavby elektráren vědět, 
jakým způsobem zahradí v krajině stopy provozu svých zdrojů.'
                                
 Skupina ČEZ vyprodukovala v roce 2007 při výrobě elektrické 
energie a tepla celkem 9,9 milionu tun vedlejších energetických 
produktů. Z tohoto množství bylo více než 99 procent využito 
jako certifikované výrobky, z toho 71,5 procenta pro rekultivace 
a krajinotvorbu a 28 procent prodáno cizím firmám. Zbývající 
množství, tedy necelé jedno procentů vedlejších energetických 
produktů, bylo uloženo jako odpad v souladu se zákonem o 
odpadech. Za takto uložený odpad zaplatila Skupina ČEZ, včetně 
finanční rezervy na rekultivaci, 31 milionů korun.
                                
 'ČEZ hledá nejvýhodnější způsoby rekultivace tak, aby její 
výsledek vrátil život tam, kde byl v minulosti provozem uhelných 
elektráren ohrožen,' uvádí František Šťastný, vedoucí odboru 
příprava a realizace investic klasických elektráren.
                                
 Nejrozšířenější formou rekultivace je dnes tak zvaná 
biologická rekultivace lesnickým způsobem. Její úspěšnost je 
závislá především na stanovišti a klimatických podmínkách.
Zahrnuje výsadby vhodných druhů dřevin a pěstební péči o 
založené porosty. Založení lesních porostů na úložištích 
popelovin má za cíl rychleji toto území začlenit do krajiny a 
nastartovat v něm hydrické, hydrogeologické a biologické procesy 
za účelem obnovy funkcí území jako biologického celku v rámci 
systému ekologické stability. Lesní porost může sloužit i jako 
zdroj dříví coby suroviny, kromě jiného i jako energetické 
biomasy.
                                
 K nejvýznamnějším partnerům ČEZ při rekultivacích patří 
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd Praha, Ústav pro 
hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, Výzkumný ústav 
lesního hospodářství a myslivosti Opočno, Mendelova zemědělská a 
lesnická univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze 
a Botanický ústav AV ČR v Praze a další odborníci v oblasti 
rekultivací. Předmětem spolupráce je například aplikovaný výzkum 
a stanovení optimálních způsobů rekultivace a zlepšení životních 
podmínek zakládaných porostů, výzkum půd a pěstování dřevin na 
půdních směsích nebo určování vhodné dřevinné skladby a volba 
vhodných technologických postupů, nejnověji se jedná o výzkum 
'mykorhizních' symbióz pro zlepšení přežívání a růstu dřevin na 
rekultivovaných plochách."


[PRAHA/Reuters/Finance.cz]