Větrníky vyrobily loni dvaapůlkrát více, budí ale i odpor

18.02.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 18. února (ČTK) - Větrné elektrárny v Česku vyrobily loni 125 gigawatthodin elektřiny, což bylo dvaapůlkrát více než o rok dříve. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK převzala z webu Energetického regulačního úřadu. Energie z větru tak pokryla průměrnou roční spotřebu elektřiny zhruba 36.000 domácností, což zhruba odpovídá velikosti Havířova. Větrníky nicméně kritizují mnohé obce i provozovatelé sítí.

"V uhelných elektrárnách by se pro tento (loňský) objem výroby muselo spálit uhlí, dovezené nákladním vlakem o délce 40 kilometrů a vzniklý popílek by pokryl Václavské náměstí až do výše půl metru," řekl předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) František Šustr.

"Díky elektřině z větru se do ovzduší nedostalo 125.000 tun oxidu uhličitého," dodal Šustr.

Instalovaný výkon větrníků stoupl podle údajů ČSVE během roku 2007 na 116 megawatt z předloňských 44 MW; i přes rychlý nárůst tvoří stále však jen nepatrný zlomek tuzemských zdrojů elektřiny.

Rozhodující měrou přispěla k navýšení domácího výkonu svými 21 větrníky farma Kryštofovy Hamry na Chomutovsku, kterou koncem loňského roku uvedla do provozu německá Ecoenerg Windkraft. S celkovým instalovaným výkonem 42 MW je nyní největším fungujícím větrným parkem v Česku.

A chystají se další. Větrné elektrárny totiž lákají řadu investorů, mezi nimiž je například energetický kolos ČEZ či finanční skupina J&T. ČSVE proto předpokládá, že meziroční růst výroby z větrných elektráren bude v nejbližších letech pokračovat ještě vyšším tempem.

Rozlehlé větrné parky nicméně mnohde naráží na odpor místní samosprávy i občanů. Například ČEZ musel kvůli nesouhlasu některých obcí zredukovat plány na výstavbu poblíž jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku. Firma ale tvrdí, že již nyní má po celé republice souhlasy k výstavbě větrníků o celkovém instalovaném výkonu 110 megawattů.

Rychlý rozvoj větrných elektráren kritizují i provozovatelé přenosových sítí. Jedním z důvodů je i obtížná předvídatelnost výroby. "Elektřinu z obnovitelných zdrojů musíme povinně vykoupit. Když ale vítr nefouká a větrné elektrárny do sítě elektřinu nedodávají, musejí poptávku uspokojit záložní zdroje," řekl ČTK již dříve ředitel provozovatele přenosové soustavy ČEPS Vladimír Tošovský.

"Pro v současnosti provozované větrné elektrárny s výkonem 114 MW není potřeba vytvářet zálohy jinými zdroji elektřiny," tvrdí naopak Šustr.

Stát podporuje výrobu energie z větru pomocí zákona, který přikazuje distribučním společnostem povinnost vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů. Výrobcům pak garantuje po dobu životnosti elektrárny zvýhodněnou cenu výkupu.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK