Pod hranicí příjmové chudoby se v Česku nachází přibližně 44 procent nezaměstnaných, necelých sedm procent důchodců, ale i více než 40 procent neúplných rodin. Spadá tam i téměř 29 procent rodin se třemi a více dětmi.
ČSÚ zároveň poukazuje na existenci nepřímé úměry mezi výší celkového příjmu domácností a počtem dětí v domácnosti. Například v dolní polovině rodin setříděných podle čistých peněžních příjmů na osobu se nachází tři čtvrtiny dětí. Ve 20 procentech příjmově nejsilnějších domácností je jich ale jen 7,7 procenta.
Hranici příjmové chudoby definuje ČSÚ jako 60 procent mediánu, tedy střední hodnoty upraveného příjmu domácností. Ten se upravuje tak, že bere v úvahu například úspory z počtu osob v domácnosti, protože některé výdaje domácností nerostou lineárně s počtem jejich členů. Podle analytika ČSÚ Václava Kupky představuje tato hranice čistý průměrný roční příjem na člena domácnosti 85.714 korun, tedy asi 7143 korun měsíčně.
Z celkového počtu obyvatel bylo v roce 2005 téměř deset procent lidí pod hranicí příjmové chudoby, tedy asi milion Čechů, což bylo o 54.000 lidí méně než o rok dřív. Je to také méně než v EU, kde průměr za členské státy činil 16 procent lidí pod hranicí chudoby.
Domácnosti získávají nejvíc příjmů, téměř 60 procent, ze zaměstnání. Podnikání jim přináší jen asi 17 procent příjmů, téměř čtvrtinu tvoří sociální příjmy, tedy například důchody nebo dávky.
Průměrný hrubý příjem desetiny příjmově nejsilnějších domácností byl v roce 2005 až 3,9krát vyšší než příjem desetiny domácností na dolní části příjmového žebříčku. Hrubý příjem na člena domácnosti byl dokonce 7,2krát vyšší. Na druhé straně, člověk v desetině domácností s nejvyššími příjmy platí až 30krát vyšší daně z příjmu.
Nejvíc nepracujících důchodců se nachází v příjmově středních skupinách, nejvíc nezaměstnaných naopak mezi příjmově nejslabšími domácnostmi.