K loňskému hospodářskému výsledku, který byl nejvyšší po roce 1990, přispěl i rychlý růst cen některých zemědělských komodit, zejména obilovin. Zemědělství vykazuje zisk pravidelně od vstupu do EU, a to od šesti až do 8,5 miliardy korun ročně. Na zlepšení ekonomiky farem se výrazně podílí zvyšování dotací, ale i odliv pracovníků a modernizace technologií, díky níž klesají výrobní náklady, uvedl Jirovský.
V odhadu hospodářského výsledku zemědělských podniků se nyní svaz přiblížil očekávání ministerstva zemědělství, podle nějž čeští farmáři v minulém roce vydělali deset až 16 miliard korun. Na konci loňského listopadu svaz předpokládal zisk 9,5 miliardy korun. Podle Jirovského byl rozdíl v odhadu způsoben hlavně rychlým růstem cen obilovin a mléka v závěru roku.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič uvedl, že veřejnost již přestala zemědělství vnímat jako ztrátový sektor, který trpí nadprodukcí. "Na zemědělství se začínáme dívat jako na obor, který může prosperovat," uvedl. Proto letos očekává diskusi o dotacích, protože rostoucí farmářské ceny se promítají do zdražování potravin. Zemědělcům slíbil, že udělá všechno pro to, aby pro ně platby obhájil.
Podle Jirovského není důvod snižovat dotace. "Jsme na 60 procentech plateb v EU," připomněl. Přes zisky posledních let neklesá zadlužení farem, protože kvůli splnění přísnějších požadavků unie musí ročně do svých provozů investovat deset až 12 miliard korun. Jirovský připomněl, že v rostoucích cenách potravin se z větší části odráží vysoká marže obchodů. Výběrové šetření svazu se týkalo 460 podniků obhospodařujících 720.000 hektarů zemědělské půdy. Z něj vyplynulo, že právnické osoby loni v průměru vydělaly 3152 Kč na hektar zemědělské půdy, zatímco v roce 2006 to bylo jen 1317 Kč. Farmáři ve Zlínském kraji vykázali profit 4150 Kč a v Pardubickém kraji 4100 Kč. Naopak na Vysočině se zisk z hektaru zemědělské půdy pohyboval jen kolem 2000 Kč. V sousedním Jihomoravském kraji, který postihlo sucho, se odhaduje na 2300 Kč.