Deficit veřejných financí letos dle ČNB klesne na 1,5 pct HDP

"Řada ekonomických ukazatelů hovoří pro přijetí eura, ale přetrvávají výzvy pro využití všech výhod jeho zavedení," uvedl Holub.

Největším problémem je podle něj rozpočtová politika země a pružnost trhu práce. Ty vytvářejí nejvíce problémů při ekonomické sladěnosti země s eurozónou. Není totiž podle něj jisté do jaké míry je poslední vývoj, tedy nízká nezaměstnanost a relativně nízký deficit veřejných financí, dlouhodobě udržitelný a ovlivněný reformou veřejných financí.

Celkově se ovšem ČR přibližuje v ekonomické oblasti úrovni zemí, které platí eurem. Podle Holuba by v roce 2016 mohly být v Česku ceny na 80 procentech současné eurozóny, přičemž v současnosti jsou na 60 procentech EU12. To znamená, že za osm let by cenová hladina v ČR byla na stejné úrovni celé EU, tedy nejen zemí platících eurem.

Souběžně s tím by měl posilovat i kurz koruny. "Do budoucna bude rovnovážné reálné posilování pokračovat tempem 1,5 až 3,4 procenta ročně. Od roku 1998 koruna posiluje vůči euru přibližně o tři procenta každý rok. "Po přijetí eura existuje reálná obava, že se posilování koruny přelije do vyšší inflace," upozornil Holub.

Současný ekonomický vývoj rovněž podle něj naznačuje, že se ekonomický cyklus ČR přibližuje zemím eurozóny. "Výsledky jsou ovšem zatím nejednoznačné," řekl Holub. Vysokou míru sladěnosti má ČR s eurozónou v průmyslové výrobě, dodal.

Dosud se každoroční analýzy ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou podle Holuba zabývaly pouze otázkou, zda a kdy usilovat o vstup do směnného mechanismu ERM II. Nyní nově analýza řeší rovněž, zda a kdy stanovit cílové datum pro přijetí eura.

ČR zatím nemá pevně stanovené datum pro přijetí eura. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Mirka Topolánka je přitom kvůli neprovedeným reformám důchodů a zdravotního systému nereálný pro přijetí eura i rok 2012, o kterém se v poslední době spekulovalo. Například na Slovensku by se přitom eurem mělo začít platit již od roku 2009.