ÚS svolal nové jednání o vytěsňování menšinových akcionářů

Podle novely obchodního zákoníku, která vstoupila v platnost v roce 2005, mohou k vyplacení menších akcionářů přistoupit držitelé devadesátiprocentní majority ve firmách. Menšinoví akcionáři si stěžují na nízké ceny vyplácené za akcie.

Návrhy na zrušení části zákona podali Ústavnímu soudu soudci Městského soudu v Praze a skupina senátorů. Loni v lednu se uskutečnilo jednání o soudcovském návrhu, ale zpravodajka Vlasta Formánková kvůli novým listinám ve spise stání odročila. Pak rozhodla, že rovnou počká na výsledek paralelního řízení o návrhu senátorů. Veřejné jednání o jejich podnětu svolal na 4. března soudce zpravodaj Jiří Mucha. Oba návrhy leží u soudu již od roku 2005.

Podle údajů z letošního ledna přišli menšinoví akcionáři za dobu platnosti squeeze-outu o podíly ve 280 firmách, dalších 400 společností může k výkupu menšinových podílů přistoupit. Za své akcie dosud dostali malí akcionáři celkem 13,5 miliardy korun, v řadě případů mnohonásobně méně, než očekávali. Novinářům to řekli předsedkyně senátorského Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová a předseda klubu SNK Josef Novotný. Podle Novotného přišli menšinoví akcionáři možná až o 30 miliard korun.

"Předmětná právní úprava je v rozporu s právem na pokojné užívání majetku, s právem na spravedlivý proces i s právem evropských společenství a právem mezinárodním," uvedla Paukrtová. Novelou byla podle senátorky nesprávně převzata jen část evropské směrnice o nabídkách převzetí, nikoli pasáže ve prospěch malých akcionářů. Cenu akcií stanovuje znalec na objednávku majoritního vlastníka, který chce získat stoprocentní podíl.

Evropská komise již v této souvislosti zahájila s ČR řízení. Na komisi se kvůli tomu obrátili i minoritní akcionáři z občanského sdružení OSMA.

Vláda už sněmovně předložila návrh nového zákona o nabídkách převzetí, který ale neřeší otázku vytěsňování menšinových akcionářů. Důvodem je čekání na verdikt Ústavního soudu.