Fio: Jako banka nebudeme muset překonávat nedůvěru klientů

Dobrý den, náš rozhovor nemohu začít jinak než otázkou na transformaci Fio družstevní záložny na banku. Nedávno jste veřejně vyhlásili svůj záměr požádat Českou národní banku o bankovní licenci. Co vás k tomu to kroku vedlo? Nevalná pověst, kterou u nás družstevní záložny stále ještě mají či něco jiného?
Máme v zásadě dva hlavní důvody. Jedním je to, co jste zmínil. Důvěra v družstevní záložny se sice postupně zvyšuje (doufám, že i naší zásluhou), ale stále cítíme, že bankovní instituce nemusí překonávat bariéru počáteční opatrnosti klientů.

Druhým důvodem je pak to, že v rámci Finanční skupiny Fio působí i obchodník s cennými papíry Fio, burzovní společnost, a.s. a v případě přeměny na banku by bylo možné činnosti záložny a obchodníka s cennými papíry vykonávat pod jednou hlavičkou. To by na jedné straně přineslo zjednodušení a úspory pro nás, ale také by se zjednodušila a zpřehlednila situace pro klienty, kteří využívají služeb obou firem.

Co vše vlastně musíte splnit, abyste licenci dostali? A co vás čeká poté až ji obdržíte, abyste se mohli stát plnohodnotnou bankou?
Velice stručně řečeno musíme regulátorovi (ČNB) prokázat dostatečnou výši kapitálu (minimálně 500 milionů Kč) včetně doložení jeho původu a poté to, že jsme dostatečně organizačně a personálně vybaveni, abychom mohli vykonávat činnosti, o jejichž povolení budeme žádat. To znamená, že musíme předložit kompletní vnitřní předpisy a směrnice, organizační strukturu a také určit konkrétní osoby, které budou odpovědné za jednotlivé oblasti.

Kdy tedy budeme moci napsat, že Fio již není družstevní záložnou, ale klasickou bankou?
Na tuto otázku nedokážu odpovědět. Žádost o licenci chceme podat letos, ale výsledek licenčního řízení ani jeho délku si nedovolím předpovědět.

A jak se vlastně nová banka bude jmenovat?
Název v tuto chvíli nepovažujeme za nejpodstatnější problém, takže ještě nepadlo konečné rozhodnutí.

Zkusme se na přeměnu družstevní záložny v banku podívat z pohledu vašeho stávajícího klienta. Co se pro něj změní, zda-li vůbec něco?
Naším cílem je, aby se pro něj nezměnilo téměř nic. Rozhodně ne k horšímu.

Loni jste i díky spojení s RM-Systémem výrazným způsobem (o více než 50 nových poboček) rozšířili pobočkovou síť. Budete v jejím rozšiřování pokračovat i nadále, nebo je pro vás již dostačující?
Momentálně nemáme v plánu žádné výrazné změny pobočkové sítě.

Úspěch či neúspěch každé banky a koneckonců i družstevní záložny je dán především její produktovou nabídkou, ale také formou a kvantitou její propagace. Co považujete za váš klíčový produkt, kterým chcete přitáhnout nové zákazníky? Účet bez poplatků, spořící účet s vysokým úrokem nebo něco jiného? Chystáte snad nějakou produktovou „bombu“, kterou byste výrazně předčili konkurenci?
Klíčovým produktem je jednoznačně kombinace běžného účtu zdarma se zajímavě úročeným spořicím účtem nebo termínovaným vkladem. Na straně úvěrových produktů je to úvěr na obchodování s cennými papíry poskytovaný zejména klientům Fio, burzovní společnosti. A za „produktovou bombu“, kterou výrazně předčíme konkurenci, si troufám označit náš unikátní systém propojení platebního styku v ČR a SR, který je momentálně v pilotním provozu a již brzy jej začneme klientům standardně nabízet. A jak je naším zvykem – opět zdarma.

Jako Fio, družstevní záložna nabízíte běžný účet s prakticky nulovými poplatky již delší dobu, podstatně dříve než jej u nás začala nabízet konkurenční mBank. Ta hlásí desetitisíce nových klientů, vy jich za celou dobu svého působení na finančním trhu máte něco málo přes osm tisíc. Čím si to vysvětlujete?
Domnívám se, že to má dva hlavní důvody. Jedním je výše zmíněná vyšší důvěra veřejnosti vůči bankám. Druhým, a podle mého názoru tím podstatnějším, je na první pohled viditelný rozdíl ve výši rozpočtu na propagaci.

Co vám umožňuje takto levný účet nabídnout a zachováte takto výhodný sazebník i po přeměně na banku?
Ano, i po případné přeměně na banku chceme zachovat co nejvýhodnější podmínky pro klienty. Tato přeměna pro nás nebude znamenat nový začátek. Neplánujeme žádné výrazné změny poskytovaných služeb, pouze jejich další zlepšování a případně rozšiřování do oblastí, kde dnes jako záložna působit nemůžeme.

A proč můžeme být tak levní? Snažíme se všechno dělat co nejefektivněji a vše maximálně automatizovat. Museli jsme překonat “hubená léta“, kdy důvěra v družstevní finančnictví byla na bodě mrazu, takže jsme se naučili držet své náklady pod kontrolou. Naše provozní náklady jsou tedy zřejmě v porovnání s většinou bank výrazně nižší. A přímé náklady spojené s vedením účtů a tuzemským platebním stykem jsou velice nízké, takže si můžeme dovolit nepřenášet je na klienty.

Co vůbec říkáte na tolik diskutovanou poplatkovou politiku tuzemských bankovních gigantů?
Domnívám se, že pokud finanční instituce zajistí, aby byl klient pravdivě a srozumitelně seznámen s platným sazebníkem, tak je jen na rozhodnutí klienta, zda tyto podmínky přijme. Nejsem příznivcem umělých zásahů v této oblasti, myslím si, že bankovní prostředí v ČR je dostatečně konkurenční. Takže nastavení poplatkové politiky je podle mého názoru ve výlučné kompetenci každé finanční instituce. Regulace by měla zajistit rovnou soutěž. Například právě transparentní informování klientů a také to, aby nedocházelo k vázání produktů – tj. aby například poskytnutí výhodné hypotéky nebylo podmíněno pořízením již méně výhodného běžného účtu.

Bankovní produkty, to nejsou jen běžné či spořící účty a termínované vklady. U bank je zvykem nabízet poměrně široké produktové portfolio zahrnující celou škálu úvěrových i investičních produktů. Chystáte v souvislosti s přeměnou na banku nějaké zásadní novinky ve své produktové nabídce?
Nyní je ještě předčasné mluvit o konkrétních plánech. Pokud se nám ale přeměna podaří, budeme zřejmě moci rozšířit svoji činnost do oblastí, kde jako družstevní záložna působit nemůžeme. Všechny jistě důkladně prozkoumáme a pokud zjistíme, že existuje rozumná příležitost do dané oblasti vstoupit, tak to uděláme.

Od letošního jara chcete prostřednictvím organizační složky a pod názvem Fio, sporiteľné družstvo vstoupit i na slovenský finanční trh. Co vás k tomuto kroku vedlo?
Finanční skupina Fio působí na Slovensku již od roku 2002 – zatím pouze prostřednictvím obchodníka s cennými papíry Fio, o.c.p., a.s. Věříme, že i naše bankovní produkty mohou být pro zajímavé pro slovenské klienty, ale také pro početnou slovenskou menšinu v ČR. Proto jsme se rozhodli zřídit organizační složku v SR a připojit se na slovenský mezibankovní clearingový systém.

Projeví se nějak váš vstup na Slovensko i ve zkvalitnění služeb či platebního styku pro vaše české klienty?
Ano, i čeští klienti budou moci využívat „bezbariérový“ přístup na slovenský clearing. Navíc Slovensko velmi pravděpodobně v roce 2009 přijme euro a my věříme, že se nám díky tomu podaří našim klientům nabídnout velmi výhodné podmínky pro platební styk v rámci celé eurozóny.

Před rokem a půl jste koupili organizátora mimoburzovního trhu s cennými papíry RM-SYSTÉM. Co bylo důvodem?
Jen upřesním, že RM-SYSTÉM koupili majitelé Finanční skupiny Fio a nikoli Fio, družstevní záložna, která není oprávněna nakupovat akcie. Důvodů bylo několik – mezi ty hlavní patří silná značka, fungující pobočková síť s kvalifikovaným personálem, nabízející se synergie při společném fungování jak v pobočkové síti, tak i na centrále a také šance využít dlouholeté know-how Fio ke zlepšení fungování trhu RM-SYSTÉM.

Zkuste prosím s více než ročním odstupem vaše partnerství s RM-SYSTÉMEM zhodnotit po stránce konkrétních přínosů. Splnilo spojení očekávání?
Fio, družstevní záložna těží samozřejmě nejvíce z výrazného rozšíření pobočkové sítě. Díky ní se velmi zlepšila dostupnost našich služeb, což je jeden z hlavních důvodů výrazného nárůstu klientů v roce 2007. U Fio, burzovní společnosti je tento efekt ještě výraznější. A RM-SYSTÉM s využitím know-how Fio v minulém roce začal obchodovat i s cennými papíry, které nejsou registrované v SCP, a i díky tomu se mu podařilo přilákat řadu nových investorů. Takže spojení se zatím jeví jako velice výhodné pro všechny strany a nejen splnilo, ale výrazně předčilo očekávání.

Děkuji za rozhovor,
Michal Ruml, Finance.cz

Ján Franek pracuje ve Finanční skupině Fio od roku 1995. Od roku 1996 je členem představenstva, od roku 2003 do 2006 předsedou představenstva Fio družstevní záložny a od 2006 prokuristou. V letech 1997 až 2000 byl členem představenstva Fio holding, a.s., poté se stal členem dozorčí rady Fio holding, a.s. Od roku 2001 vede divizi rozvoje, zodpovídá za rozvoj a provoz informačního systému Finanční skupiny Fio a vede rozvojové projekty směřující k rozšiřování a zkvalitňování služeb pro klienty.