Čelí česká ekonomika inflačnímu šoku?

Téma týdne: Česká ekonomika posledních let řečí čísel

Míra inflace patřila v posledních letech k ekonomickým ukazatelům, kterými se Česká republika mohla když ne chlubit, tak se za ně alespoň nestydět. Zatímco vláda byla kritizována za nadměrné schodky státního rozpočtu, inflace dřímala pod 3 % (viz graf níže).

Začátek roku 2008 s sebou však přinesl znepokojivou informaci o meziročním růstu indexu spotřebitelských cen o 7,5 %.  Definitivně tak skončilo období, kdy jsme nemuseli vědět, že něco jako inflace existuje.

Největší nárůst inflace za 10 let?

Jak již bylo řečeno, index spotřebitelských cen v meziročním porovnání vzrostl v lednu na 7,5 %. V prosinci 2007 činil nárůst „pouze“ 5,4 %. Meziměsíčně tak vzrostla inflace o 3 %, což můžeme brát za největší nárůst od ledna 1998. Inflace 7,5 % v prvním měsíci roku 2008 výrazně překonala očekávání analytiků - prognózována byla hodnota 6,5 %. Kde se ceny zvýšily nejvíce?

• 29 % u regulovaného nájmu;
• 16,5 % u zemního plynu;
• 14,5 % u pohonných hmot;
• 9,5 % u elektřiny;
• z potravin nejvíce vzrostly ceny u mléka o 31,9 %, dále výrazně zdražily pekárenské výrobky a to o 21 %.

Co způsobilo cenový boom?

Lednový inflační kopec není pro odborníky velkým překvapením. Ceny ke konci roku 2007 hnalo nahoru očekávání zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH). Druhým faktorem bylo oznámení deregulace nájmu a konečně i plánované zavedení ekologických daní. Na výrazném růstu indexu spotřebitelských cen se tak projevila hlavně daňová reforma, ale například i ceny průmyslových výrobců, které se v meziročním srovnání zvýšily o šest procent. Podle údajů Českého statistického úřadu jen za měsíc leden ceny vzrostly o 1,9 procenta, což je nejvyšší číslo za posledních 13 let. Důvodem tohoto růstu jsou především vyšší ceny v regulovaných odvětvích elektřiny, vody a plynu.

Jak bojovat proti inflaci

Názory na budoucí vývoj inflace se různí. Někteří analytici odhadují i v dalších měsících mírný růst, ředitel ČNB Vladimír Tomšík je oproti tomu pozitivnější. Současnou inflaci hodnotí jako jednorázový výkyv a je přesvědčen, že do roka vymizí z české ekonomiky. Bojovat s inflací hodlá ČNB v první řadě komunikací. Pokud se ČNB podaří veřejnosti vysvětlit, že se opravdu jedná o jednorázové nákladové šoky, které odezní (k dalšímu zvýšení DPH už nedojde), nezabuduje si tzv. inflační očekávání. Pokud by ovšem lidé kalkulovali s inflací i do budoucna, odbory tlačily na zvyšování mezd, mohlo by dojít k roztočení inflační spirály. K stlačování inflace hraje z trochu jiného úhlu i síla české koruny. Díky faktoru nečekaně mocné české měny se zároveň nehoršícími se výsledky českého exportu, nemusí ČNB ani hnát moc rychle nahoru úrokové sazby – další nástroj snižování inflace.

Nepřátelské úrokové sazby

Rok 2007 byl ve znamení pomalého zvyšování úrokových sazeb (viz tabulka). K takovému kroku ČNB sahá, pokud cítí, že inflace je podporována nejen faktory uvedenými výše, ale i z části poptávkou. Proto jsme za poslední rok a půl byli svědky zvýšení základní 2T repo sazby o 1,5 procenta. Pokud nedojde k roztočení inflační spirály, v roce 2008 dojde spíše než k dalšímu růstu, konečně zase k jejich snižování.

Vzhledem k neveselému faktu, že pokud je míra inflace vyšší než nominální úroková míra, klesá hodnota vkladů a půjček - ztrácejí věřitelé a získávají dlužníci – zvyšovaly banky v posledních měsících sazby hypoték i ostatních úvěrů. Již v únoru však jmenovitě ČSOB a ČS vycítily nebezpečí poklesu zájmu klientů a sazby začaly nepatrně snižovat. Bylo by odvážné tvrdit, že úrokové sazby budou za rok nižší než nyní, tato možnost však existuje. Zaleží na tom, jak se česká ekonomika a my vypořádáme s inflací.