V Počeradech chtěl původně ČEZ stavět novou uhelnou elektrárnu. Jednal kvůli tomu o koupi Mostecké uhelné společnosti, jejíž důl Vršany měl pro zdroj zajistit přísun uhlí. Jednání ale na konci loňského roku ztroskotala. O plánech na paroplynovou elektrárnu u Ústí nad Labem firma a ústecký magistrát informovaly už loni v září.
Spotřeba zemního plynu v České republice po výstavbě nových plynových elektráren stoupne zhruba o miliardu kubíků, což je více než deset procent současné spotřeby, píše MfD.
"V posledních měsících jsme revidovali náš plán obnovy uhelných zdrojů. Došli jsme k tomu, že za současných podmínek by bylo riskantní mít tolik elektráren na uhlí, jako jsme plánovali," řekl deníku obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.
Z původních sedmi projektů obnovy a výstavby uhelných elektráren rozhodl ČEZ pokračovat jen ve třech - v započaté rekonstrukci elektráren Tušimice a Prunéřov a ve stavbě nové v Ledvicích. Důvodem jsou podle Svobody vládní limity pro další těžbu uhlí a rozhodnutí Evropské unie o novém systému povolenek na emise CO2. Ty vznikají nejvíce právě provozem uhelných elektráren.
Povolenky se nyní rozdávají zdarma, od roku 2013 by se měly prodávat v aukcích. To podle odborníků zvýší jejich cenu. "Do cen elektřiny by se takový vývoj promítl jejich zvýšením od roku 2013 zhruba o třetinu," uvedl Svoboda. Konečné ceny elektřiny pro domácnosti by tak stouply asi o 15 procent.
ČEZ podle deníku také stále nevzdal úsilí o vybudování dalších jaderných bloků v tuzemsku, pravděpodobně v Jaderné elektrárně Temelín. Firma čeká na signál, že atomová energie má přece jenom podporu, řekl MfD mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Tím by mohly být výsledky jednání nezávislé expertní komise, v jejímž čele stojí předseda Akademie věd Václav Pačes. Komise má v polovině roku zveřejnit odhady energetické budoucnosti Česka až do roku 2050.
"Pak je možné, že by letos mohlo být zahájeno posuzování projektu jaderné elektrárny a posouzení vlivu na životní prostředí (EIA)," řekl deníku Kříž. Přípravná schvalovací část projektu se podle něj odhaduje na sedm až osm let. Podle programového prohlášení současné vlády se ale výroba elektřiny z jádra už rozšiřovat nebude.