Kapacita se v absolutních číslech zvýšila nejvíce ve Spojených státech, kde bylo instalováno 5,2 gigawattu nových větrníků. Jde zhruba o pětačtyřicetiprocentní meziroční nárůst. Následuje Španělsko s 3,5 GW a Čína s 3,4 GW nově vybudované kapacity.
V Česku se instalovaný výkon větrníků zvýšil během roku 2007 podle České společnosti pro větrnou energii na 116 megawattů z předloňských 44 MW; i přes rychlý nárůst tvoří stále ale jen nepatrný zlomek domácích zdrojů elektřiny.
"Větrná energie je stále více ekonomicky konkurenceschopnější s konvenčním zdroji energie. Rostoucí volatilita v cenách fosilních paliv a zvýšené obavy o energetickou bezpečnost vedou k tomu, že větrná energie je často nejatraktivnější volbou," řekl prezident Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA) Arthouros Zervos.
V Evropě vzrostla loni podle údajů EWEA kapacita větrných elektráren více než nový výkon jiných energetických zdrojů. Zatímco kapacita větrníků stoupla o 8,5 GW (na nynějších 56,5 GW), nové plynové elektrárny přidaly 8,2 GW. Kapacita uhelných a jaderných elektráren loni v Evropě poklesla.
Světovým větrným rekordmanem je Německo, které se na celosvětovém instalovaném výkonu podílí téměř čtvrtinou. Výstavba nových větrníků tam ale loni stagnovala a do konce roku 2009 se podle EWEA na špici vyšplhají USA.
Jako "houby po dešti" rostly loni větrníky ve Španělsku, kde se z větru nyní vyrobí desetina veškeré elektřiny. "Španělsko, stejně Německo a Dánsko před ním, převzalo (v Evropě) vedení," řekl Christian Kjaer z EWEA.
Celosvětová kapacita větrných elektráren zachrání Zemi každým rokem přibližně od 122 milionů tun oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší, což odpovídá produkci zhruba 20 velkých uhelných elektráren, tvrdí EWEA. Energie z větru podle asociace zajišťuje 3,7 procenta spotřeby elektřiny EU, zatímco v roce 2000 to bylo 0,9 procenta.