Do konce roku 1993 pak podle AČSS zahájily činnost postupně čtyři stavební spořitelny - AR stavební spořitelna (nyní Raiffeisen), Českomoravská stavební spořitelna, Wüstenrot a v prosinci Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky (nyní Modrá pyramida). V současnosti působí na trhu šest stavebních spořitelen.
"V tomto prvním, neúplném roce (tedy zhruba od poloviny srpna do prosince) bylo uzavřeno 210.000 smluv o stavebním spoření," upozornil Šedivý.
O pět let později, tedy v roce 1998, již mělo stavební spoření uzavřeno téměř 2,4 milionu lidí. Nejvíce smluv evidovaly finanční ústavy na konci roku 2003, celkem 6,3 milionu. V současnosti mají lidé uzavřeno zhruba 5,13 milionu smluv. Stavební spoření tak má každý druhý Čech.
Příčinou nižšího zájmu o stavební spoření po roce 2003 byla změna zákona o stavebním spoření, kterou se státní podpora snížila z maximálních 4500 na 3000 korun.
Naopak v posledních letech roste výrazně zájem o úvěry ze stavebního spoření. První úvěry stavební spořitelny poskytly v roce 1995. O rok později půjčily v necelých 19.000 úvěrech dvě miliardy korun, loni to bylo již 163.000 úvěrů za 72,5 miliardy korun.
Podle předsedy AČSS Vojtěcha Lukáše je v současnosti situace trhu s úvěry na bydlení stabilizovaná a stavební spořitelny se dělí o financování bydlení s hypotečními bankami v poměru 30:70. "Stavební spořitelny poskytují 70 procent všech úvěrů na bydlení, ale objemem pouze 30 procent. U hypoték je to naopak," vysvětlil Lukáš.
Hypoteční banky pro srovnání poskytly od počátku své činnosti v polovině 90. let minulého století téměř 350.000 hypotečních úvěrů za 652 miliard korun. Občanům půjčily v téměř 339.000 hypotékách více než 469,5 miliardy korun, firmám a podnikatelům daly 9778 úvěrů v objemu přes 174 miliard korun a městům a obcím 839 úvěrů za 8,3 miliardy Kč.