Zákoník práce je kodexem, jímž se řídí pět milionů zaměstnanců a desítky tisíc zaměstnavatelů. Platí od začátku roku 2007. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) označoval normu za "právní paskvil prvního řádu", jeho stranický kolega Marek Benda hovořil před časem o "ideovém biči odborářů a ČSSD". Od počátku letošního roku některé údajné chyby odstranila vládní technická novela zákoníku. Zásadnější změny však exekutiva odkládá do rozhodnutí ústavních soudců.
Poslanci ODS, KDU-ČSL a Strany zelených ve stížnosti navrhují například zrušení paragrafů o odstoupení od smlouvy. Domnívají se, že podle zákoníku nemají rovné postavení zaměstnanecké rady a odbory. V rozporu s ústavním pořádkem podle nich může být i to, že v případě ohrožení zdraví by odbory mohly zastavit výrobu. Stěžují si také na to, že firma může uzavírat kolektivní smlouvu jen s nejsilnější odborovou organizací a propuštění pracovníka musí podnik projednat s odbory.
Sociální demokraté a komunisté zákoník prosadili i přes veto prezidenta republiky. Levice měla podporu Českomoravské konfederace odborových svazů. Zastánci normy mínili, že je to moderní předpis, který umožňuje větší smluvní volnost a zachovává nezbytnou ochranu zaměstnanců. Velké podniky většinou zastávaly názor, že zákon sníží konkurenceschopnost firem, zvýší náklady a poškodí ty, kteří shánějí práci.
Soud si na veřejném jednání vyslechne jak kritiky, tak zastánce normy. Může vyhovět návrhu jako celku, nebo jen jeho částem. "Lze předpokládat, že některá ustanovení skutečně zrušíme," řekl nedávno týdeníku Profit soudce Güttler. Nález Ústavního soudu vzejde z hlasování pléna, tedy sboru všech soudců.