Odborníci: V ČR roste zájem o přesun sídel firem do ciziny

27.02.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 27. února (ČTK) - V Česku roste zájem o legální přesun sídel tuzemských společností do daňově výhodnějších zemí. Vyplývá to z ankety ČTK mezi poradenskými firmami a ekonomy. Důvodem podle nich nejsou jen nižší daně, ale i lepší podnikatelské prostředí. V Německu nedávno propukl skandál po zjištění, že zámožní Němci ukryli před finančními úřady do zahraničních bank přes 200 milionů eur (asi pět miliard korun).

"I když jsme za posledních pět let výrazně snížili korporátní daně, vůle podniků zvažovat přesun sídla do daňového ráje se zvýšila. Stačí vám k tomu jen malý tým právníků a obvykle jeden advokát na místě," řekl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Daněmi se podle něj nedá konkurovat, taková strategie by zlomila státní rozpočet. Je třeba se zaměřit na zlepšení institucionálního prostředí a kompletní přepsání daňových zákonů směrem k větší jednoduchosti a motivaci, dodal.

Také poradenská společnost Apogeo, která se daňovým plánováním zabývá, eviduje jasný trend nárůstu zájmu o využití zahraničních struktur. U žádostí o přesun sídla do zahraničí jde o meziroční nárůst o více než 50 procent, uvedl manažer firmy Petr Noščák. Roste podle něj zájem především o některé státy Evropské unie, především Kypr a Nizozemsko. Hlavními důvody přesídlení není pouze výhodnější daňová legislativa, ale i vstřícnější podnikatelské prostředí, podotkl.

V Německu jsou v podezření zřejmě stovky milionářů po celé zemi, z nichž odhadem 700 převádělo peníze do Lichtenštejnska. Prokuratura v Německu vede vyšetřování i proti třem německým bankám, které údajně obviněným umožnily schovat prostředky na svých kontech a v trezorech. Jednotliví pracovníci nejmenovaných bank jsou rovněž podezřelí, že klientům radili s ukládáním peněz do lichtenštejnských nadací, čímž prý napomáhali k daňovým únikům.

"Je jisté, že snahy o daňovou optimalizaci se vyskytují také v českém daňovém prostředí," míní mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Finanční úřady prověřují podezřelé transakce v případech, kdy na ně narazí v daňovém řízení, nebo když jsou na ně upozorněny partnerskými daňovými správami. "Vliv německého případu může nastat v situacích, kdy správce daně narazí na shodné schéma, které nám bude známo ze SRN," poznamenal.

Německo se rozhodlo získané informace předat i vládám dalších zemí, pokud o to požádají. Zájem už projevily Finsko, Švédsko a Norsko. Spolupracovat už začaly vlády USA a Velké Británie, které využívají data získaná od jednoho informátora. Zájem již projevilo také Česko. "Česká daňová správa očekává v nejbližších dnech oficiální nabídku od německé strany. Pokud ji nedostane, o informace požádá sama. Může také využít mezinárodní sdružení daňových správ IOTA, v rámci které dochází k výměně informací," řekl Jakob.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK