Řada bank si stále účtuje poplatky, zvolené jako absurdní

Naopak Poštovní spořitelna neúčtuje poplatek za příchozí platby. Stejně tak jej zrušila eBanka společně s Raiffeisenbank. Tento poplatek nemá ani mBank a Citibank. Velká bankovní trojka, Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, si za příchozí platby stále účtuje.

Poplatek za příchozí platbu zvolili jako nejabsurdnější lidé v anketě serveru www.bankovnipoplatky.com v hlasování pro rok 2005. Za rok 2006 byl nejabsurdnějším vyhlášen poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. Výsledky hlasování za rok 2007 budou známy v sobotu 1. března.

Na největší absurditu aspiruje například poplatek za účetní položku, poplatek za vedení běžného účtu, poplatek za vedení platební karty, poplatek za příjem většího množství roztříděných mincí nebo poplatek za vedení (správu) hypotečního účtu.

Bankovní poplatky jsou kritizovány v posledních letech ze všech možných stran. V minulosti dokonce i ministerstvo financí uvažovalo o regulaci poplatků zákonem. Podle odborníků většinou banky ani poplatky nesnížily a pouze je zjednodušily. "Navzdory mnoha aktivitám banky své poplatky příliš nesnížily a většina úprav sazebníků směřovala spíše k jejich zjednodušení. Banky necítily skutečný tlak," uvedl například Petr Zámečník ze server Investujeme.cz.

U složitějších finančních produktů, jako jsou například hypotéky, investice nebo pojištění, je situace podle ředitele pro rozvoj společnosti Partners a bývalého náměstka ministra financí Tomáše Prouzy mnohem lepší. "Běžné účty ale zůstávají pohodlnou dojnou krávou velkých bank, což se ještě několik let bez aktivní podpory jednoduchého přechodu nezmění. Banky v České republice totiž nejsou ochotny diskutovat o pravidlech, které by přechody klientů zjednodušily, a stát odmítá větší konkurenci aktivně podpořit," uvedl.

Naopak podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky obecně vžité tvrzení, že české banky žijí z poplatků za své služby více než je tomu zvykem na západ od hranic, tak úplně neplatí. Banky si totiž účtují za služby, které jsou v západní Evropě zdarma, proto, že Češi méně využívají složitější služby. "Zásadní rozdíl je tedy ve struktuře poplatků, nikoliv v jejich podílu na celkových výnosech bank," uvedl Hatlapatka.

Čím více budou Češi podle něj bohatnout, tím poroste počet využívaných bankovních služeb. Poté budou banky ochotné upouštět od zpoplatnění základních služeb. "To ovšem není případ řekněme nejbližších dvou let, kdy naopak určité oslabení v zájmu o úvěry nedovolí bankám poplatkovou politiku příliš měnit," odhadl.

V případě běžných účtů banky v posledních letech přešly na nabídku ucelených balíčků, kdy ze jeden paušální poplatek nabízejí nejen vedení účtu, ale například i určitý počet výběrů z bankomatů zdarma nebo třeba využívání internetového bankovnictví.

Zdarma bez jakýchkoliv podmínek vedení účtu, včetně platební karty a internetbankingu, nabízí na tuzemském trhu pouze mBank. Například Raiffeisenbank společně s eBankou nabízí své eKonto rovněž zdarma, ale klientům musí na účet přijít každý měsíc 20.000 nebo 25.000 korun. Zdarma mají eKonto rovněž klienti, kteří mají u banky úvěr, hypotéku nebo investice, a to od určité výše.