"Politika biopaliv je klíčovým faktorem v poptávce (po olejninách a olejích). Snížení nebo odložení vyšších cílů (pro biopaliva) se ukazuje jako nezbytné. Pokud k němu nedojde, dá se čekat, že kvůli prudkému růstu cen potravin dojde k dalším sociálním nepokojům," uvedla Oil World podle agentury Reuters.
Ceny obilí a dalších základních potravin loni ve světě prudce vzrostly, což v některých zemích jako Mexiko vyvolalo nepokoje. Podle řady pozorovatelů je jedním z klíčových příčin cenového vývoje vládní podpora biopaliv. Ty mají ušetřit ropu a snížit emise skleníkových plynů, podle vědeckých studií i mezinárodních organizací jako OECD však nic z toho neplní a jejich hlavním výsledkem je růst cen potravin, prospěšný jen pro farmáře a výrobce biopaliv.
Na termínových trzích jsou již ceny olejnin rekordní, což dopadne na spotřebitele s časovým zpožděním. Vysoké ceny pak postihnou nejtvrději chudé země, kde zhorší hlad a podvýživu, uvedla Oil World. "Je proto načase, aby vlády podporující využívání plodin k energetickým účelům svou politiku přehodnotily," uvedla firma.
Politiku biopaliv podporují nejvíce Evropská unie a USA, přestože mezinárodní organizace jako Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo OECD od této politiky odrazují. V roce 2010 chce EU dostat podíl biopaliv na spotřebě pohonných hmot na 5,75 procenta a do roku 2020 počítá s desetiprocentním podílem. Vědecké studie respektovaného časopisu Science z poslední doby přitom zjišťují, že ekologicky nejsou biopaliva žádným přínosem a emise skleníkových plynů jsou kvůli jejich produkci naopak vyšší. To se týká i takzvaných biopaliv druhé generace z travin a rychle rostoucích dřevin, v něž EU vkládá naděje do budoucna.