Analýza je založená na srovnáních, jak si 27 států EU počíná v klíčových oblastech zahrnutých pod takzvanou Lisabonskou strategii, kterou unie přijala v roce 2000 s cílem dohnat a pokud možno i předehnat do roku 2010 USA. Později, když se ukázalo, že to je poněkud nadsazený cíl, se od toho ustoupilo k obecnějšímu zaměření na zvýšení konkurenceschopnosti unie.
Celkové pořadí zemí poměřuje, jak si daná země vedla v naplňování strategie v loňském roce, a srovnává to s rokem 2006. V potaz se bere celá řada ekonomických, sociálních či ekologických kategorií - třeba míra zaměstnanosti a inovací, prostředí pro podniky a firemní politika či výdaje na vědu a výzkum.
Země, které naplňují řadu či většinu cílů ze zmiňované strategie, mohou získat označení "hrdina". Státy, které naopak v tomto směru pokulhávají či postupují pomalu, mohou dostat titul "darebák".
"Hrdinou" se ČR v nové analýze nestala ani v jedné kategorii, ve dvou ji však analytici CER naopak přiděli označení "darebák". Konkrétně jde o dvě kategorie spadající do podnikové politiky - o podmínky pro založení firem a o administrativní břemeno, které je na firmy kladeno.
ČR nicméně nebyla loni proti roku 2006 v celkovém naplňování cílů rozhodně nejhorší. Nelichotivý titul "darebáka" v celkovém hodnocení získaly Řecko a Itálie. "Hrdiny" se naopak staly Rakousko, Nizozemsko a Estonsko, u něhož CER ocenilo například snahy o zlepšení trhu práce či podnikatelského prostředí.
Slovensko si v celkovém hodnocení mírně polepšilo. Zatímco ve studii v roce 2006 mu patřila 23. pozice, loni to bylo 20. místo.