Česko a Slovensko budou o ochranu špekáčků žádat společně

Registrace špekáčku by podle představitelů obou ministerstev mohla skončit do konce letošního roku. "Naši experti už podepsali společnou žádost na první tři výrobky, kterými jsou lovecký salám, liptovský salám a špišské párky. U špekáčků to bude probíhat stejně," řekl Gandalovič. Ostatní země pak budou mít šest měsíců na podání případných stížností, několik týdnů zabere také administrace Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise.

Kdyby komise schválila žádost o registraci jenom jedné strany, tak by výrobci z dalších států museli respektovat schválenou recepturu a výrobní postup, nebo své výrobky přejmenovat. "Byl by to také jakýsi výsměch naší společné historii, která tyto výrobky přinesla. Špekáčky mají v našich zemích více než stoletou tradici," dodal Gandalovič. Podle něj tak v případě schválení Evropskou komisí zanikne problém s takzvanou "buřtovou vyhláškou", která sice udávala podmínky pro výrobu jednotlivých masných výrobků, ale platila pouze na území České republiky a pro konkurenty ze zahraničí závazná nebyla. Nyní se podmínky pro všechny výrobce sjednotí.

Spory ohledně registrace některých tradičních specialit vznikla vloni, kdy Polsko a Slovensko podalo několik žádostí na potraviny, které se běžně vyrábějí také v Česku. Polsko zažádalo o ochrannou evropskou známku u populárního točeného salámu, známého jako kabanos, a u mysliveckých klobás. Slováci zase chtěli ochrannou známku pro spišské párky, lovecký salám, inovecký trvanlivý salám a špekáčky.

Většina uzenářských výrobků, o jejichž registraci Polsko či Slovensko usilují, byla údajně vyvinuta v období existence Československa a byla tehdy vyráběna podle jednotných technických norem. Od zrušení těchto norem v souvislosti s rozdělením Československa jsou tyto výrobky vyráběny na území více států podle různých receptur.