Boeing chce vědět, proč mu armáda po 50 letech odmítla zakázku

Letecké síly v pátek oznámily, že tankovací letadla koupí od výrobce Northrop Grumman a evropského konsorcia EADS, které stojí za společností Airbus. Ve hře je asi 35 miliard dolarů (zhruba 574 miliard Kč), takže zakázka je pro vítěze tendru mimořádně lukrativní.

Boeing je prý znepokojen spekulacemi, podle nichž nedostal přednost před konkurencí údajně proto, že je považován za riskantnější volbu. "Nechápeme, jak by mohla být nabídka Boeingu považována za riskantnější. Pro nás je důležité vědět, jak letecké síly ke svému závěru dospěly," řekl viceprezident Boeingu Mark McGraw.

Letecké síly původně plánovaly, že důvody sdělí nejdříve 12. března, ale Boeing si vynutil dřívější schůzku. Původně navrhovaný termín prý znamená bezdůvodné zpožďování celého procesu. Rozhodnutí armádních špiček vyvolalo rozhořčení mezi spojenci Boeingu v americkém Kongresu i v Pentagonu. Boeing od pátku, kdy se informaci dozvěděl, až do úterý zarytě mlčel.

Podle senátorky Patty Murrayové a člena sněmovny Normana Dickse bude mít Boeing po schůzce s armádou možnost posoudit, zda bude proti rozhodnutí protestovat. Ztráta mnohamiliardové zakázky hýbala politickou scénou v USA celý víkend a zastínily ji pouze primárky.

Americké letecké síly v současné době používají tankovací letadla KC-135, která Boeing dodal v 60. letech, a od té doby k nim poskytuje servis. Armáda chce stroje nahradit až 179 novými letouny a zakázka, kterou udělila EADS a společnosti Northrop Grumman, je první z plánovaných tří. Do roku 2030 chce armáda do obnovy celé letky investovat až 100 miliard dolarů.

Ředitel akvizic na ministerstvu obrany John Young ale rozhodnutí armády obhajuje. Letecké síly se prý řídily všemi příslušnými pravidly a během procesu pečlivě vyhodnocovaly všechny informace. Boeing prý tedy nemá důvod protestovat. Na činnost poroty dohlíželi také experti na civilní i vojenské letectví, protože armáda prý chtěla mít jistotu.

Někteří experti upozorňují, že ztráta lukrativní zakázky může v některých profesích znamenat i ztrátu pracovních míst, protože na výrobě letadel by pracovaly tisíce lidí. K tomu Young řekl, že federální zákony Pentagonu neumožňují zvažovat, kolik pracovních míst vzniklo díky zbrojnímu programu. Úkolem je prý vybrat nejvhodnější nabídku.

Young varoval, že pokud by se Kongres pokusil zakázat zbraně z dovozu, patrně by tím vyvolal "strašlivou reakci". Výsledkem by podle něj mohla být odveta v zahraničí. Jeho oponenti kontrují, že je zvláštní, když je Airbus v USA obviňován z přijímání nedovolených státních dotací, a letecké síly mu pak udělí tak obrovskou zakázku.