... vyšším kursu, aby vytvořilo silnější nárazník proti inflaci, bude to dlouhodobě přínosné, říkají analytici.
Slovenská koruna v úterý vyšplhala na rekordní vrchol 32,250 za euro <EURSKK=>, částečně poháněna spekulacemi, že by se Bratislava mohla pokusit vyjednat s Evropskou unií (EU) revalvaci centrální parity v mechanismu ERM-2.
Země usilující o vstup do eurozóny musí své měny zakotvit v ERM-2 nejméně na dva roky, aby bylo možné vyhodnotit jejich připravenost na členství. Směnný kurs se musí pohybovat v rozmezí 15 procent oběma směry od dohodnutého kursu k euru, takzvané centrální parity.
Slovensko chce přijmout euro v roce 2009. Bratislava zvedla loni v březnu centrální paritu o 8,5 procenta na 35,4424 za euro s tím, jak silně rostlo hospodářství, produktivita a zahraniční investice.
Další navýšení centrální parity se jeví jako nevyhnutelné a pomohlo by udržet pod kontrolou inflaci. Koruna se nyní nachází 9 procent nad centrální paritou a 5,4 procenta nad letošním dnem 34,120 za euro, jehož se dotkla v lednu.
"Očekáváme, že centrální parita bude opět revalvována, aby měnové podmínky zůstaly restriktivní," řekl analytik Citibank Jaromír Šindel.
"Nezměněnou centrální paritu vidíme jako inflační faktor... Věříme, že inflační úvahy převáží nad udržením směnného kursu na konkurenceschopnější úrovni."
Průzkum mezi 15 slovenskými ekonomy ukázal, že centrální parita kolem 31 korun za euro je "teoreticky optimální".
Slovenská inflace harmonizovaná se standardy Evropské unie (HICP) dosáhla v lednu 13měsíčního maxima 3,2 procenta. Zatímco trh vidí, že inflace setrvá pod stropem požadovaným pro přijetí eura, málokoho by překvapilo, kdyby po vstupu koruny do eurozóny zrychlila.
Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl loni o rekordních 10,4 procenta a schodek obchodní bilance se zúžil na 19,7 miliardy korun ze 75,3 miliardy v roce 2006.
SPÍŠE POZDĚJI NEŽ DŘÍVE
Ministr financí Ján Počiatek minulý týden řekl, že nemůže vyloučit další revalvaci koruny. Premiér Robert Fico uvedl, že úroveň, na které koruna vstoupí do eurozóny, by neměla podporovat inflaci.
Fico tak zřejmě podpoří ty centrální bankéře, kteří upřednostňují silný konverzní kurs. Ten bude tlumit cenové tlaky po vstupu do eurozóny, kdy se Slovensko vzdá směnného kursu, jehož zpevňování drželo růst cen na uzdě.
Trh čeká, že kurs, se kterým koruna vstoupí do eurozóny, bude totožný s aktuální centrální paritou v ERM-2, což by odpovídalo praxi při vstupu jiných měn.
Slovensko bude pravděpodobně muset snížit hlavní úrokovou sazbu, nyní na 4,25 procenta, aby ji sladilo s úrovní v eurozóně, v současnosti na 4,00 procenta. Slabší konverzní kurs by pak mohl podpořit inflaci.
Analytici uvádějí, že minulý i budoucí ekonomický růst ospravedlňuje ještě jednu revalvaci centrální parity, jež by se ale neměla uspěchat.
Pravděpodobnost, že inflace zrychlí po ukončení samostatné měnové politiky a poté, co přijetí eura zruší vliv zpevňující koruny, znamená, že by Bratislava měla revalvaci pozdržet.
"Čím později bude konverzní kurs nastaven, tím lepší bude pozice pro vyjednání úrovně poblíž reálného rovnovážného kursu," řekl Viliam Pätoprstý, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Většina analytiků věří, že by k revalvaci mělo dojít krátce předtím, než se v červnu nebo červenci Bratislava formálně dohodne s EU na kursu pro vstup do eurozóny.
"Další revalvace bude procedurální krok, který se bude řídit normou, že konverzní kurs by se měl blížit paritě," řekl ekonom z Volksbank Vladimír Vano, jenž ji čeká v červnu.
[BRATISLAVA/Reuters/Finance.cz]