ÚS pozměnil zákoník práce, částečně omezil pravomoc odborů

Soud mimo jiné posílil zaměstnanecké rady, které budou moci fungovat i tam, kde již působí odborová organizace. Když se odboráři z různých svazů na jednom pracovišti navzájem nedohodnou, nemusí zaměstnavatel uzavírat kolektivní smlouvu s nejsilnější odborovou organizací. Ve zbytku soud návrh zamítl, nyní čte zdůvodnění verdiktu.

Zákoník práce, jímž se řídí pět milionů zaměstnanců a desítky tisíc zaměstnavatelů, prosadila před volbami v roce 2006 levice ve sněmovně i přes nesouhlas Senátu a veto prezidenta. Poslanci nynějších vládních stran a pravicoví senátoři podali proti normě dva návrhy k Ústavnímu soudu, požadovali zrušení či změnu asi 30 ustanovení. Nadále platí například to, že propuštění pracovníka musí podnik projednat s odbory.

Pravice označovala zákoník od počátku za "právní paskvil prvního řádu" a "ideový bič odborářů a ČSSD". Od počátku letošního roku některé údajné chyby odstranila vládní technická novela zákoníku. Zásadnější změny však exekutiva odkládala do rozhodnutí ústavních soudců.

Levice měla při prosazování zákoníku podporu Českomoravské konfederace odborových svazů. Zastánci normy mínili, že je to moderní předpis, který umožňuje větší smluvní volnost a zachovává nezbytnou ochranu zaměstnanců. Velké podniky většinou zastávaly názor, že zákon sníží konkurenceschopnost firem, zvýší náklady a poškodí ty, kteří shánějí práci.