Zálohy aneb daňová budoucnost je jistá

Téma týdne: Vyplňujeme a podáváme daňové přiznání

Některým zaměstnancům pojem zálohy na daně moc neříká. Přitom i jim jsou strhávány z jejich platu. Úplně jinak však zálohy vnímají živnostníci a podnikatelé po podání prvního daňového přiznání. Od té doby musí platit zálohy na daň, a to zjednodušeně ve výši a frekvenci podle dosaženého výdělku. Zatímco daňové přiznání podáváme zpětně za uplynulý kalendářní rok, zálohy na daň se naopak dozvídáme dopředu, na dobu do podání dalšího přiznání.

Od přiznání do přiznání

Zálohy na daň jsou vyměřeny vždy na období od prvního dne po podání přiznání do posledního dne, kdy lze přiznání odevzdat. Tedy tzv. zálohové období se liší podle toho, zda podáváte přiznání sami v březnu, nebo s pomocí daňového poradce v červnu. Výše a frekvence záloh závisí na daňové povinnosti následovně: čím více zdaňujete, tím častěji, i když v menším procentuální podílu zálohy platíte.

Platí bohatí na zálohách na dani méně?

Milost od daňové správy dostávají poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30.000 Kč. Ti, kteří tuto hranici překročí, musí odevzdat dvakrát ročně zálohy ve výší 40 % daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne 6. měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne 12. měsíce zdaňovacího období. Při překročení hranice 150.000 Kč se sice procentuální podíl záloh na daňové povinnosti sníží na 25 %, ovšem zaplatit je musíte 4krát. Tedy v absolutním vyjádření odevzdáte na zálohách více ve splatnosti
15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

Kdo zálohy na dani neplatí?

Stačí být zaměstnán a mít ze závislé činnosti dílčí základ daně roven nebo vyšší než 50 % z celkového základu a od záloh budete osvobozeni. V jiných případech, např. pokud jste zaměstnán, ale většinu příjmů máte z podnikání, zálohám se úplně nevyhnete. Činí-li dílčí základ  daně ze závislé činnosti a funkčních požitků, ze kterých měl zaměstnavatel  povinnost srazit zálohy na daň, méně než 15 %, platí se zálohy z celkového základu daně. Pokud je tento dílčí základ vyšší než 15% ale méně než 50% platí se zálohy v poloviční výši.

Placení záloh, jak již je zřejmé z textu výše, se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.  Pro úplnost je třeba uvést, že zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků je ze zákona povinen srážet plátce daně, což je v tomto případě zaměstnavatel.