Britská libra: Loňský vývoj a důvody nedávných výprodejů

Velká Británie se mohla v minulých letech pyšnit velmi stabilní měnou díky nejvyšším úrokovým sazbám v zemích G7 a nejdelší expanzi za posledních 150 let, když dosahovala pozitivního hospodářského růstu nepřetržitě každé čtvrtletí od roku 1992. Libře se dařilo zpevňovat nejen na páru s japonským jenem, ale také k dolaru, zatímco k euru si udržovala od roku 2004 velice stabilní cenu s minimálními výchylkami, čímž si od některých obchodníků vysloužila označení druhé euro.

Rok 2007 však přinesl změnu a zatímco k dolaru libra rostla o pouhých 1,3 %, na páru s japonským jenem ztratila 5 % a k euru dokonce 9 % ze své hodnoty. Důvody, proč se tak stalo, tkví v samotné struktuře britského hospodářství a v jeho vývoji za poslední léta.

Silná ekonomika se slabinami

Británie je šestou největší ekonomikou světa s HDP přesahujícím 2 biliony dolarů a s hlavní ekonomickou silou soustředěnou v Londýně, který je vedle New Yorku a Tokia jedním ze tří finančních center této planety. Britská ekonomika je charakteristická obzvláště silným zaměřením na terciární sektor (služby), který tvoří až tři čtvrtiny celého HDP (jen finanční sektor díky Londýnu tvoří více než čtvrtinu celého HDP), zatímco výroba 18 %, stavebnictví 6 % a zemědělství pouhé 1 %. .

Hlavním motorem růstu je stejně jako v USA spotřeba, která se projevuje nejen v nízké míře úspor, ale i třetím nejvyšším deficitem běžného účtu na světě. Mezi nejvýznamnější obchodní partnery patří především Evropská unie, kam směřuje přes 60 % britského exportu, do USA putuje 13 %. Importu dominuje rovněž zboží z EU, které se na celkovém dovozu podílí 58 %. Velmi dynamicky roste dovoz z Asijských zemí v čele s Čínou, jejíž celkový podíl na britském importu činí 5 %.

Jednou ze zvláštností britské ekonomiky je pak trh s bydlením. Cena domů se za posledních deset let díky jejich nedostatku způsobeném, přílivem přistěhovalců, nedostatečnou výstavbou a nákupy spekulantů více než zdvojnásobila. Průměrná cena a především její podíl na průměrném příjmu je jedna z nejvyšších na světě, což činí britské spotřebitele obzvláště náchylné na případný pokles hodnoty domů. Jejich vysoké ceny a nedostupnost navíc způsobily historicky nejvyšší zadluženost britských domácností, díky níž jsou spotřebitelské výdaje, jakožto tahoun hospodářského růstu, velmi citlivé na jakoukoliv změnu úrokových sazeb.

Slibný začátek loňského roku

Ještě počátkem roku 2007 se britské libře celkem dařilo a mohla tak lámat s rostoucími úrokovými sazbami za zády jedno mnohaleté maximum za druhým. Zatímco ještě v roce 2006 úrokové sazby dosahovaly 4,50 %, v polovině roku 2007 je Bank of England zvedla na 5,75 %, což bylo nejvýše za posledních sedm let. Ceny domů rostly meziročně o 10 %, inflaci se s výjimkou jednoho měsíce dařilo držet pod třemi procenty a hospodářský růst se pohyboval nad dlouhodobým průměrem, když přesahoval 3 %.

Přesto se již v polovině roku začaly ozývat první hlasy, které volaly po obezřetnosti, a to především z toho důvodu, že britská ekonomika až příliš připomíná tu americkou, která si již v té době proházela značnými problémy vyvolanými krizí na hypotečním trhu. Stejně jako v USA, také v Británii došlo v posledních letech k silnému růstu cen domů a stejně jako v USA, i na ostrovech začaly stoupat úrokové sazby, které navíc ty americké ještě o půl procenta převyšovaly.

Poslední čtvrtletí roku 2007 a nepříjemné vystřízlivění

Hypoteční krize ve Spojených státech způsobila nemalé ztráty řadě amerických bankovních domů a nejen těm. Ztráty a odpisy bank se v létě minulého roku přelily i do Evropy a nejvýraznější obětí se stala britská banka Northern Rock. Jedna z největších hypotečních bank s pětinovým podílem na trhu se dostala do problémů díky značné expozici na rizikové hypotéky, která ji díky vysychající likviditě na trzích výrazně komplikovala možnost obstarat si potřebné finanční prostředky. Northern Rock tak byla nucena využít Bank of England, jakožto věřitele poslední instance, což však spustilo run klientů, které tato zpráva znejistěla a tak začali okamžitě vybírat své vklady, čímž banku položily na kolena. Právě od září, kdy se libra nacházela na páru s americkým dolarem na svém 26-letém maximu (2,1158 GBP/USD), se pak datuje počátek výprodejů, které libru oslabily do konce roku na páru s dolarem o více než 6 %.

Krize na finančních trzích začala čím dál tím více prosakovat také do britské ekonomiky silně orientované právě na finanční služby, kterou navíc začaly sužovat i problémy vyvěrající z trhu s bydlením. Díky vysokým úrokovým sazbám se začal ochlazovat hypoteční trh, počet schválených hypotečních úvěrů každým měsícem klesal a zpomaloval také růst cen domů. Ten zeslábnul z červnových 11,1 % na prosincových 4,8 %, přičemž meziměsíčně klesaly koncem roku ceny domů dokonce dvakrát za sebou, což se stalo naposledy v květnu 2000. V posledním čtvrtletí zpomalil hospodářský růst z 3,3 % na 2,9 % a výrazného ochlazení se dočkala aktivita ve výrobním sektoru a především v sektoru služeb, což donutilo Bank of England v prosinci poprvé po dvou letech snížit úrokové sazby. Banka tak dala obchodníkům jasný signál, že si uvědomuje vážnost celé situace, ti začali spekulovat na další a ještě agresivnější snižování sazeb a prosinec se tak nesl ve znamení silných výprodejů britské měny, které byly největší od poloviny roku 2005.

Trh s bydlením a inflace – hlavní témata pro libru do roku 2008

Začátek letošního února přinesl další snížení britských úrokových sazeb, tentokrát na 5,25 % a podle futures kontraktů očekávají obchodníci pokračování tohoto trendu, který by měl koncem roku sazby poslat až k hodnotě 4,50 %. V případě, že Bank of England tato očekávání naplní, mohla by se libra i v dalších měsících nacházet pod prodejním tlakem, který však může v dalších měsících ztrácet na intenzitě. Alfou a omegou dalšího vývoje je pro britskou ekonomiku vývoj na trhu s bydlením, který může libře pomoci. Situace na trhu s bydlením by i přes citelné zhoršení z konce minulého roku nemusela být tak dramatická jako ve Spojených státech, a to hned z několika důvodů. Zatímco v USA rostly od poloviny roku 2004 do poloviny roku 2007 úrokové sazby o 425bps., v Británii to bylo pouhých 125bps., což nepředstavuje tak dramatický nárůst ve splátkách, jakému museli čelit američtí spotřebitelé.

Dalším důvodem, proč by měl zůstat britský trh s bydlením stabilnější, je fakt, že zatímco v USA začaly úrokové sazby klesat v době, kdy krize nabírala na obrátkách, v Británii se o žádné krizi zatím hovořit nedá a pokles sazeb tak může působit preventivně a tedy i daleko efektivněji. A konečně posledním důvodem je samotné specifikum britského trhu s bydlením, kde je daleko větší převis poptávky nad nabídkou než ve Spojených státech, což samo o sobě dělá z jakéhokoli propadu cen domů lákavou nabídku ke koupi pro ty, kteří si vlastní domov dříve dovolit nemohli.

Značnou nejistotu do dalších měsíců však vnáší vývoj inflace, která by podle posledních projekcí Bank of England měla nárazově prudce vzrůst, a to až k hranici 3 %, tedy procento nad inflačním cílem banky. To je způsobeno především vyššími cenami energií a potravin, přičemž negativně by se mělo v dalších měsících projevit také prudké oslabení libry, které ještě více zdražuje dovážené zboží. V případě trvalejšího růstu inflačních tlaků by se pak Bank of England dostala do kleští mezi rostoucí inflaci a zpomalujícím hospodářským růstem, což může další snižování sazeb výrazně pozdržet a komplikovat tak proces stabilizace britské ekonomiky a její tzv. „lehké přistání“ (soft landing).

Autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers Česká republika/>.