Poslanci chtějí změnit pravidla odškodnění klientů kampeliček

Předkladatelé poukazují na to, že vkladatelé dosud dostávali jen 90 procent vkladů, nejvýše ale 400.000 korun. Původně to bylo ještě méně. Dvoumilionová horní hranice ale není definitivní, upozorňuje předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), který je pod návrhem také podepsán.

"Je na diskusi, jestli ji nesnížit třeba na milion a půl, na milion," řekl. Návrh má podle něj pomoci hlavně drobnějším střadatelům, často starším lidem a důchodcům, kteří do záložen vkládali nižší částky. "Ne ti, co tam dali spekulativní úložky," míní.

Návrh také počítá s navýšením státního dluhopisového programu, ze kterého se financuje výpomoc Zajišťovacímu fondu družstevních záložen, o 1,85 miliardy korun na 3,85 miliardy. Toto navýšení však podle Vlčka závisí na tom, na jaké horní hranici se poslanci shodnou.

Peníze chce získat hlavně pomocí výnosů z konkurzů zkrachovalých záložen. Stát by to tak podle něj nic nestálo. "Ať si to stát vymůže po těch lidech, kteří zpronevěřili ty peníze," tvrdí.

Vláda začátkem letošního března rozhodla, že zajišťovací fond záložen v příštím roce zanikne. Nynější fungující záložny jsou pojištěny u Fondu pojištění vkladů podle zákona o bankách.

Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech přijala sněmovna v dubnu 1995, platit začal od roku 1996. Vlna pádů kampeliček odstartovala na podzim o tři roky později. Aktivních bylo tehdy 70 kampeliček, sedm v likvidaci a osm nevyvíjelo činnost. Koncem 90. let bylo v kampeličkách podle některých informací rozkradeno osm miliard z 11,3 miliardy korun vkladů.