Před otázkou, jak postupovat v budoucích měsících, stojí většina akciových investorů po prudkém poklesu akciových kurzů v posledních několika měsících. Analytici Erste Bank obecně doporučují snížit investice do akcií. Větší příležitosti pak nabízejí akcie mimo Spojené státy.
K přednostem zvolených oblastí patří silnější aktuální a očekávaný růst, atraktivnější ocenění ve srovnání s USA při současně dlouhodobě stabilnějších měnách. "Krize likvidity ovlivňuje především vysoce zadlužené Spojené státy, kde stoupá inflace a soukromá spotřeba je výrazně tlumena nezaměstnaností," uvedl analytik mezinárodních akcií Erste Bank Hans Engel. Naproti tomu v Německu, největší ekonomice v Evropě, podle něho nezaměstnanost klesá a firmy zatím nemají problémy s financováním z cizích zdrojů.
Analytici konkrétně vyzdvihli firmy s růstem zisku, které mají výhodu díky jejich vyšší schopnosti samofinancování v porovnání s akciemi s typicky vyšší úrovní zadlužení. "Akcie vysoce kvalitních průmyslových podniků s malým zadlužením budou dobrou investiční příležitostí ve slabých fázích na akciových trzích," znělo jedno z doporučení.
Velmi pozitivně se pravděpodobně budou i nadále vyvíjet akcie zlatých dolů a vhodnou volbou by mohly být i suroviny a defenzivní akcie s dobrým základem a vysokým výnosem z dividend. Zajímavé možnosti vstupu na akciový trh nabízejí dlouhodobě orientovaných investorům evropské finanční akcie, především akcie bez investice do rizikových hypotečních trhů a s růstovou perspektivou.
Vývoj měn bude v příštích měsících ovlivňovat vývoj akciových investic ještě silněji, než tomu bylo doposud. Dokud bude prioritním cílem finanční politiky americké centrální banky Fed především stimulace amerického hospodářství a současně bude očividně menší význam připisován stabilitě domácí měny, je podle nich slabší vývoj dolaru předvídatelný.
S ohledem na investory, kteří jsou právem znepokojeni rostoucími cenami energie, upozornili analytici na skutečnost, že Rakousko, Švýcarsko, Německo, Francie, Itálie a většina evropských zemí je daleko méně závislá na energetických nákladech na jednotku hrubého domácího produktu (HDP), než je tomu v USA.
V průměru evropské pětadvacítky je potřeba pouze 16 procent energetické jednotky na produkci jedné hodnotové jednotky HDP, přičemž srovnatelná hodnota v USA činí 22 procent. Dokonce země jako Mexiko, Brazílie, Indie a Turecko vykazují ohledně energetické efektivity lepší údaje. Také Čína se silnou spotřebou energetických zdrojů se s 23 procenty energetických nákladů na jednu jednotku HDP nachází pouze těsně nad hodnotou USA.