"My si myslíme, že to rozhodně stojí za úvahu," uvedl Pečený. Teoretická studie považuje projekt znovuzavedení turniketů za realizovatelný. Technologie už podle studie pokročila natolik, že je schopna propouštět toky cestujících v metru, aby nezdržovaly provoz, uvedl Pečený. To před deseti lety podle něj ještě nešlo.
Ve studii se vycházelo z papírových předpokladů a zkušeností s podobnými systémy především z Asie, kde podzemní dráhu využívá velké množství lidí. Na řadu teď přijde další krok, zda je zavedení technicky proveditelné. "Například na I. P. Pavlova představa, že by turnikety zpomalovaly provoz cestujících ve stanici ve špičce, je velmi citlivá záležitost, to bude potřeba prověřit," dodal Pečený.
Investice do systému odhaduje studie na 1,5 miliardy až dvě miliardy korun, dopravnímu podniku by se měla vrátit do dvou až čtyř let. Dopravní podnik si od případného zavedení turniketů slibuje pokles počtu cestujících bez platné jízdenky. Revizoři by se více zaměřili na tramvaje a autobusy.
Jakým způsobem by se cestující při vstupu do metra odbavovali, se ještě neví. Variant je několik. "Se zavedením karet Opencard se musí počítat i s bezkontaktní čipovou technologií, která bude schopná unést množství požadavků v dané chvíli," dodal Pečený.
O zavedení turniketů bude jednat městská rada. Radní pro dopravu Radovan Šteiner studii zatím k dispozici nemá, sdělil dnes ČTK. Pokud by se podnik pro turnikety rozhodl, příprava jejich instalace bude podle Šteinera poměrně dlouhá. V některých stanicích by si to vyžádalo stavební úpravy vestibulů a rozšiřování vstupů, na což by bylo nutné stavební povolení. Pro případné zavedení turniketů je podle Šteinera zásadní také požární bezpečnost.
V Praze fungovaly turnikety od začátku provozu metra v polovině 70. let do konce září 1985. V Evropě jsou jimi vybavena například metro ve Varšavě nebo Paříži.