Jak vybírat otevřený podílový fond
Na rozdíl od například termínovaného bankovního vkladu, nedá se u investic do
podílových listů výnos garantovat. Tato skutečnost je však paradoxně v konečném
důsledku příčinou jejich vyššího zhodnocení. Aby byli investoři ochotni přijmout riziko
nulového výdělku, musí jim správci fondů nabídnout dostatečně reálnou šanci, že vydělají
daleko více než v případě garantovaného výnosu. Tato situace vyžaduje od každého, kdo
se rozhodne investovat do podílových listů, vyjasnit si svou investiční strategii. Investiční
strategie v zásadě znamená, jak velký výnos od investice očekávám a jak velké riziko
jsem ochoten pro jeho dosažení podstoupit. Na výběr jsou tři základní typy fondů.
Seřazeno od nejnižšího k nejvyššímu riziku jsou to fondy peněžního trhu, fondy
dluhopisové a fondy akciové. Fondy peněžního trhu umisťují peníze svých podílníků pouze
do velmi bezpečných finančních instrumentů. Těmi jsou například státní pokladniční
poukázky či jiné krátkodobé
cenné papíry garantované státem či
ČNB a bankovní
depozita u velkých bank s nejlepším ratingem. V minulém roce se výnosy z investic do
fondů peněžního trhu pohybovaly nejčastěji mezi 12 a 14 % p.a., což na rozdíl od drtivé
většiny bankovních termínovaných vkladů zcela bezpečně překračuje loňskou 10,7 %
inflaci. Stejně jako u bankovních vkladů výnos z fondů peněžního trhu roste s růstem
úrokových sazeb. Dluhopisové fondy slibují vyšší průměrný výnos než fondy peněžního
trhu, ovšem za cenu odpovídajícího nárůstu rizika krátkodobých výkyvů. Proto jsou
určeny spíše pro střednědobé investice zpravidla od jednoho roku do pěti let. Peníze
podílníků jsou investovány z největší části do střednědobých státních a podnikových
dluhopisů s pevným úročením. Nákup podílů dluhopisových fondů se vyplatí především v
době, kdy lze očekávat pokles úrokových sazeb. Například loňské razantní snižování
úroků Českou národní bankou umožnila podílníkům některých z nich vydělat za 12 měsíců
až30 % z vložených prostředků. Dlouhodobě nejvyšších výnosů dosahují celosvětově
fondy akciové. Současně jsou však vystaveny velmi výrazným krátkodobým výkyvům,
které jsou způsobeny střídáním recese a expanze v hospodářských cyklech národních
ekonomik. Investovat do akciového fondu lze doporučit pouze investorům, kteří bezpečně
vědí, že investované peníze nebudou potřebovat nejméně pět, lépe však více let. Současně
by měli mít dostatečně pevné nervy, aby v případě momentálního poklesu akciového trhu
nepodlehli panice a nezbavovali se svých podílů zbytečně lacino. Kdo nevydrží a nechá se
strhnout davem, může pak často jen smutně sledovat návrat hodnoty podílových listů zpět
na původní pozice, když se krize přežene. Vedle akciových, dluhopisových a fondů
peněžního trhu existují ještě fondy smíšené. Tyto se skladbou svého portfolia snaží
eliminovat specifické nevýhody všech těchto specializovaných forem, kterými jsou
relativně nízký výnos na jedné straně a vysoké riziko na straně druhé. Smíšené fondy se
tedy neomezují na určitý druh cenných papírů, ale snaží se zkombinovat všechny dostupné
instrumenty a dosáhnout tak optimálního poměru mezi výnosem a rizikem. Na trhu jsou
dnes k dispozici jak fondy s mnohamiliardovými majetky spravované nejčastěji dceřinými
společnostmi českých i zahraničních bank, tak miniaturní fondy s čistým obchodním
jměním nepřesahujícím několik milionů korun. K 30. 9. 1998 v České republice působilo
celkem 101 investičních společností, které spravovaly 252 podílových a investičních
fondů.
Zdroj: LN 3.3. 1999