Není tomu tak dávno, kdy si účetní vystačili po celý profesní život se základy účetnictví získaných na obchodních školách či ekonomických fakultách vysokých škol. Situace se za tu dobu ale radikálně změnila a pro uspokojení podnikatelských aktivit je nyní žádáno daleko více. Správně vedené účetnictví je dnes dobrou vizitkou každé společnosti a ti, kdo ho zpracovávají, musí být opravdovými odborníky.
Bez sebevzdělávání to nejde
V současnosti dochází k neustálým legislativním změnám. V rámci otevřeného konkurenčního trhu Evropské unie jsou navíc firmy, které podnikají na veřejných trzích členských států, nuceny implementovat Mezinárodní účetní standardy (IAS/IFRS). Profesní účetní musí navíc absorbovat řadu technických novinek v podobě rozvoje informačních technologií v účetnictví. Výsledkem všech těchto změn je základní požadavek v podobě neustálého procesu sebevzdělávání. Jen tak je účetní pro svého zaměstnavatele či klienta nepřetržitým přínosem.
Jak poznáme kvalitního účetního?
Jedním z hlavních kritérií kvality je v dnešních podmínkách trhu odborná kvalifikace, která je tvořena dosaženým vzděláním, tedy teoretickými znalostmi a vědomostmi, dále praxí, praktickým osvojením profesních postupů, a profesní etikou. Významným dokladem vysoké úrovně odborné kvalifikace je certifikát odborné způsobilosti, který naplňuje požadavky Mezinárodních vzdělávacích standardů (IES) vydaných Mezinárodní federací účetních (IFAC). Certifikát deklaruje, že jeho držitel je kompetentní odborník v oboru účetnictví a financí, dosáhl odborných vědomostí vysoké úrovně na základě složení zkoušek, a má zároveň odpovídající praktické zkušenosti
a dovednosti. V České republice nabízí komplexní systém certifikace a vzdělávání účetních např. Institut Svazu účetních.
Účetní jako poradce
Profesní účetní musí pro udělení certifikátu splnit daleko více kritérií, než jen standardní znalost účtování. Jen tak lze uspokojit přání a požadavky svých klientů z řad podnikatelů a přinést přidanou hodnotu a nadstandardní péči do jejich podnikání. Nejedná se pouze o daňové úspory, které jsou nepsaným pravidlem ve vztahu klient-účetní. Účetní se stává podnikovým ekonomem, finančním manažerem, odborníkem, poradcem, který je schopen zpracovat finanční analýzu a interpretovat její výsledky, poskytuje pomoc v podnikání, je aktivním správcem a zhodnocovatelem majetku. Ve větších českých účetních firmách bývá většinou nabídka služeb vedle účetnictví rozšířena o finanční a daňové poradenství. Účetní pomáhají se zpracováním finančních plánů a zaváděním nových projektů, provádí management snižování nákladů a jsou partnery při marketingových aktivitách. Jim vložená důvěra ze strany podnikatele pramení z poznání, že kdo jiný než právě oni mají mít dostatečný přehled o firmě a její finanční situaci.
Dalším možným kritériem pro posouzení kvality účetního je jeho členství v odborných organizacích jako je Svaz účetních, Komora certifikovaných účetních či Institut Svazu účetních, které samy o sobě vyžadují plnění Mezinárodních vzdělávacích standardů IFAC. Tyto asociace poskytují svým členům nejen servisní služby, reprezentaci, ochranu profese před státem či vlastními příslušníky, kteří kazí dobrou pověst povolání svým chováním, ale ve společenském kontextu tak dává profesi účetních určitou míru prestiže a samotným členům profesní hrdost.
Kvalitní účetní je tedy člověk, který je sebevědomý odborník, schopný komunikovat s vedením firmy a obhájit svá stanoviska přinášející nové přístupy správy majetku. Oporu a sebevědomí mu kromě znalostí a schopností poskytuje i vlastnictví profesního certifikátu.
Autor je ředitelem Institutu Svazu účetních, a.s.