"Jsme v situaci, kdy skutečně nevíme, jak se bude vývoj vyvíjet. Další data nám napoví více. Je velmi obtížné předvídat další krok," uvedl Singer. Bankovní rada podle něj konstatovala, že rozhodování o měnové politice je v současnosti těžší, než v minulosti.
V dalších krocích centrální banky jsou rozděleni i ekonomové. Řada z nich očekává, že letos již ČNB se sazbami hýbat nebude, další očekávají ještě růst sazeb na čtyři procenta.
Podle Singera jsou rizika dalšího vývoje zhruba vyrovnaná, a to oběma směry. Pro další růst cen a tím i utažení měnové politiky podle viceguvernéra hovoří vyšší inflace v lednu a únoru, která se vyšplhala na 7,5 procenta.
Naopak proti růstu inflace stojí silnější kurz koruny, než ve srovnání s lednovou prognózou centrální banky. Dále proti růstu cen může působit zpomalení ekonomického růstu a očekávané nižší sazby v eurozóně.
Do tolerančního pásma tříprocentního inflačního cíle se ekonomika podle ČNB vrátí na začátku příštího roku. Inflace by ovšem měla začít prudce klesat již na konci letošního roku.
ČNB zvýšila úrokové sazby naposledy letos na počátku února. Za poslední rok zvýšila centrální banka úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. ČR má přesto stále nejnižší úrokové sazby v celé Evropské unii a po Švýcarsku druhé nejnižší v Evropě.