Vlastní bydlení opravdu pro každého?

U široké veřejnosti začal převládat v posledních několika letech odvážný názor - vlastní bydlení je pro každého, bydlet v podnájmu je potupné. Tento postoj má z velké části kořeny v marketingových kampaních hypotečních bank, které doslova vtlačily nový standard bydlení do našich myslí. Zatímco v roce 2003 činil objem poskytnutých hypoték zhruba 38 mld. Kč, v minulém roce to bylo už 140 mld. Banky tedy dosáhly oproti roku 2003 téměř 300%  růstu. Co to v praxi znamená?

Lidé se přestali bát půjčování a začali se masivně zadlužovat. Jako bychom zapomínali, že vlastnictví musíme brát za nejdražší formu bydlení. Tak bylo alespoň v minulosti vnímáno. Pořízení vlastního bydlení dříve znamenalo buď existenci úsporů nebo nadprůměrný příjem. Kdybychom nakoukli do ještě vzdálenější doby, lidé tehdy stavěli domy s maximálním nasazením vlastních sil a času. Sil a času, které nyní nemáme. A hypoteční banky odsunuly stranou i předpoklad nadprůměrných příjmů či úspor.

Vývoj hypoték ve dvou slovech: Více a dráž

Úvěry byly v posledních letech poskytovány i středně příjmových vrstvám obyvatelstva. Hypoteční banky lákaly zájemce na stejnou výši splátek, jaké by platili za pronájem. A v určitých regionech, při splnění určitých podmínek, to i platilo. V roce 2007 však ceny nemovitostí vyletěly prudce nahoru a současně se zvýšily i úrokové sazby. Ty byly na svých minimech v roce 2005 a od té doby trvale šplhaly až k dnešním průměrným hodnotám 5,5 % p. a. Podívejme se teď na příklad mladého páru, který se rozhodl pořídit vlastní bydlení.

Skok v měsíčním zatížení

Náš mladý pár na tom nebyl zdaleka špatně. Mohli bychom ho klidně zařadit k lehce nadprůměrně vydělávajícím. On bral 19.000 Kč čistého, ona 17.500 Kč. Dohromady disponovali tedy měsíčním rozpočtem 36.500 Kč. Do té doby, než se rozhodli pro vlastní bydlení, platili 6.000 Kč za skromný podnájem. V lokalitě jejich bydliště si našli vytouženou nemovitost, byt 2+KK za 2.900.000 Kč. Banka, kterou si zvolili, jim spočítala náklady na úvěr, doplňkové pojištění a poplatky za chod domácnosti (voda, energie…) na 22.000 Kč za měsíc.

Hypotéka se v rámci jednoho života nevyplatí

Našemu páru tedy zbylo 14.000 Kč na všechny ostatní výdaje (jídlo, oblečení, dopravu, koníčky), což znamená o polovinu méně, než byli zvyklí. Rozebereme si jejich hypotéku ze dvou úhlů. Kdyby platili nájem a energie za stejný 2+KK kolem 13.000 Kč (tržní cena), za následujících 25 let by zaplatili 3.900.000 Kč. Za vlastní byt zaplatí za tu stejnou dobu 6.600.000 Kč s tím, že bance jen na úrocích odvedou kolem 1 milionu korun.  Ano, na konci života jim zůstane vlastní nemovitost třeba pro jejich děti, ovšem v průběhu života zaplatí se vší pravděpodobností více. A to, i když vezmeme v úvahu zvýšení nájmu.

Zadlužení: jen pro silné nervy

Při placení nájemného, by však našemu páru zůstal disponibilní příjem 23.000 Kč měsíčně. Problém, který si naši mladí figuranti neuvědomili, je tíže nikdy nekončících splátek. Pokud by se jim rapidně v budoucnu nezvýšil příjem, při zůstatku 14 tis. Kč měsíčně mohou zapomenout na dovolené a spoustu ostatních aktivit. Tři roky se člověk třeba uskromňovat vydrží, ovšem když vidí, že dalších 22 let tomu bude podobně, může se dostat do psychicky náročné situace. Ta ve špatných případech končívá buď rozchodem, nebo prodejem nemovitosti, či obojím. Finanční dopad odchodu na mateřskou nebo dočasné ztráty zaměstnání si domyslíte určitě sami. 

Osobní vlastnictví není pro každého

Osobní vlastnictví má beze sporu spoustu nezpochybnitelných kladů, které najdete vyjmenovány v desítkách článků. Podle mého názoru, by si lidé však měli připustit, že pokud nedosahují určitého příjmu (či nemají úspory), na vlastní bydlení zkrátka nemají. Tedy v případě, že nechtějí v budoucnu riskovat téměř všechno. I přes fakt, že placení nájmu je vyhazování peněz z okna, je mnohdy tou nejlepší možností. Nadměrné zadlužení nepředstavuje dlouhodobě udržitelné řešení vašeho bydlení.