Ceny obilnin a poté chleba, mléka, oleje a dalších základních potravin v posledních měsících prudce vzrostly a například pšenice a rýže zdražila na zhruba dvojnásobek. Pro lidi v bohatých zemích, jejichž výdaje na výživu se pohybují mezi deseti až 20 procenty příjmů, to znamená nepříjemně vyšší ceny v obchodech; pro obyvatele chudých zemí, kteří dávají až 80 procent příjmů za potraviny, to však může být přímé existenční ohrožení.
Nárůst cen zvýšil náklady chudých zemí na dovoz potravin o 56 procent a přivedl v posledních týdnech do ulic lidi v řadě zemí od Egypta přes Indonésii po Haiti. Potravinová krize hrozí 37 zemím světa, uvedla FAO ve zprávě o potravinové situaci ve světě.
"Skutečnost je taková, že lidé již v nepokojích umírají na ulicích," řekl Diouf na tiskové konferenci v Římě. "Překvapuje mě, že jsem kvůli tomu ještě nebyl předvolán před Radu bezpečnosti OSN," dodal.
Ceny potravin ve světě nyní rostou kvůli nárůstu poptávky po kvalitnější výživě v bohatnoucích rozvojových zemích jako Čína a Indie, kontroverzní politice podpory biopaliv, výpadkům produkce v některých zemích a spekulacím na komoditních trzích. Loňská sklizeň obilí přitom byla rekordní a letos FAO čeká další vzestup o 2,6 procenta na 2,16 miliardy tun; z toho produkce pšenice má vzrůst o 6,8 procenta. Analytici se však obávají, že ani rekordní produkce nebude mít na ceny větší vliv, protože ji zastíní spekulace a omezování exportu řadou vlád světa.
"Všechny známky ukazují na to, že to není krátkodobá záležitost," řekl Diouf o nynějších vysokých cenách potravin. Zpráva FAO však předpokládá, že vysoká produkce rýže a pšenice by mohla napjatou globální situaci alespoň zčásti zmírnit.
Diouf vyzval šéfy světových zemí, aby se 3.-5. června zúčastnili summitu o potravinové krizi v římském ústředí FAO. Nezbytné je nyní podle něj zajistit rozsáhlou pomoc chudým zemím v podobě dodávek semen, hnojiv a krmiv za dostupné ceny. Svět by měl rovněž vytvořit finanční mechanismy, které zajistí, že chudé země budou moci nadále kupovat potraviny, které potřebují.
V podobném smyslu se tento týden vyjádřil britský ministr Gordon Brown. Ten vyjádřil znepokojení nad negativními dopady politiky biopaliv, která deformuje potravinové trhy, a vyzval ke koordinované reakci na potravinovou krizi; ta by měla zahrnovat dokončení katarského kola jednání o světové liberalizaci světového obchodu a použití tržních nástrojů, které zamezí prudkému kolísání cen. Návrh evropské iniciativy pro zajištění dostatku potravin ve světě chystá na pondělní schůzku ministrů EU francouzský ministr zemědělství Michel Barnier.