Čechům patří při přepočtu nominálním kurzem 22. místo mezi 29 státy Evropy (Eurostat zohlednil vedle států EU i Chorvatsko a Norsko). Pokud by se ale přihlédlo ke koupěschopnosti domácností v jednotlivých zemích, ocitla by se ČR rázem v první desítce.
Data statistiků potvrzují, že v Evropě je po elektřině stále větší hlad. Cena totiž meziročně vzrostla téměř v celé unii. O 36,5 procenta na 13,25 eur se zvedly účty maďarským domácnostem, zejména kvůli narůstající závislosti země na dovozech ze zahraničí. Ještě předloni přitom Maďaři platili méně než Češi.
V Česku loni cena elektřiny vyjádřená v eurech stoupla o 5,2 procenta. Korunový nárůst byl vzhledem k posilování domácí měny vůči euru vyšší, kolem deseti procent.
Podobným tempem podle odborníků zřejmě poroste cena elektřiny i v následujícím období. Například náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner v lednu řekl, že proud podraží v ČR kvůli přibližování k německé cenové úrovni v příštích třech až šesti letech každoročně nejméně o deset procent. Němci nyní zaplatí za 100 kilowatthodin elektřiny o devět eur (tedy skoro dvojnásobek) víc než Češi.
"Vývoj se podle mého názoru minimálně letos ustálí. Cena pochopitelně poroste, ale nečekáme takovou razanci jako v minulých letech," uvedl analytik Cyrrus Jan Procházka. "Na velkoobchodní bázi očekáváme růst ceny elektřiny v ČR o 9,5 procenta," dodal. To by znamenalo, že české domácnosti by zaplatily za proud asi o šest až sedm procent více.
Evropskou elektřinu budou rovněž prodražovat "zelené brýle" části vrcholných unijních politiků. Evropská komise chce totiž od roku 2013 přidělovat energetikům povolenky na vypouštění emisí CO2 v aukcích, což zvedne náklady na výrobu v elektrárnách.
Nejvíce by na nový systém doplatily ty země, kde se podstatná část elektrické energie vyrábí z uhlí. Tedy například Česko. Přechod na aukční způsob obchodování zdraží podle obchodního ředitele ČEZ Alana Svobody elektřinu o 30 procent.
Evropské "emisní tažení" není podle Procházky vedeno správným směrem. "Evropská komise svými nařízeními jednoznačně omezuje podnikání energetických subjektů v EU a znevýhodňuje je vůči okolním státům. Státy vně unie budou levnější elektřinu prodávat státům EU," uvedl Procházka.
Rozdíly v cenách elektřiny mezi jednotlivými státy se budou podle odborníků postupně vyrovnávat. V nejbližším období poroste zřejmě raketově cena proudu v balkánských státech, jejichž rostoucí ekonomiky nemají zatím dostatečnou energetickou základnu.
Zatím novým členům EU nahrávají mj. nižší daně než v některých starých členských zemích. V Dánsku například tvoří daně 57 procent celkových plateb za elektřinu.