Řidiči určete si viníka sami!

Automobil je pro většinu domácností již běžnou součástí života, a v mnoha případech již není v rodině pouze jedno vozidlo, ale svůj automobil má každá dospělá osoba. Čím více lidí používá automobily, tím více automobilů se prohání po našich silnicích. Jak se zvyšuje hustota automobilů na silnicích dohází stále častěji k dopravním nehodám.

Každý automobil, který vyjede do silničního provozu musí mít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, což není nic jiného než povinné ručení. Povinné ručení nabízí řada pojišťoven působících na českém trhu. Zatímco v případě, kdy řidič jezdí bez nehod, pojistné se mu díky bonusům může snížit, v opačném případě pokud řidič způsobí nehodu pojišťovna uplatní malus a pojistné řidiči zvýší. Malusy a bonusy tedy motivují řidiče k tomu, aby se snažili jezdit bez nehod. Ovšem někteří řidiči se snaží možný malus obejít tím, že přechází k jiné pojišťovně, jedná se o tzv. malusovou turistiku. V minulosti se tak nezřídka stávalo, že bourající řidič přešel k jiné pojišťovně, aby se vyhnul malusu, tj. přirážky k pojistnému a nehodu zapíral. Pojišťovny totiž neměly žádnou možnost prověřit, zda řidič byl či nebyl viníkem nehody a nemohly jej penalizovat za jeho neohleduplnou jízdu.

Databáze škod

Výrazné omezení této tzv. malusové turistiky má přinést jednotná databáze škod, kterou ve spolupráci s jednotlivými pojišťovnami spustila začátkem měsíce října Česká kancelář pojistitelů. V tomto registru je obsažena drtivá většina informací o klientech. Zahrnuty jsou v něm veškeré historické údaje od 1. ledna 2000, kdy skončilo monopolní postavení České pojišťovny a trh povinného ručení byl otevřen i ostatním komerčním pojišťovnám. 

Tedy je to už půl roku, co tento registr funguje. Jak je ze strany pojišťoven využíván? „Česká pojišťovna do jednotné databáze škod data o "svých" motoristech samozřejmě posílá. Využíváme ji však zatím nepravidelně a pouze k doplňování informací. Její využití chceme do budoucna rozšiřovat, protože v delší časové rovině půjde zcela určitě o důležitý zdroj informací,“ říká Václav Bálek tiskový mluvčí České pojišťovny. Fungování databáze škod je pro pojišťovny velmi užitečné - výsledkem spolupráce je postupné omezování tzv. malusové turistiky a reálné ocenění bonity klienta. „Databáze škod je v Kooperatvě zatím využívána v rámci pilotního ověřování, po provedení programových úprav počítáme s plným využitím cca od června 2008,“ říká Marek Vích. Databáze tedy funguje a pojišťovny hledají nejlepší možné řešení pro její využití. Na jedné straně má tedy databáze pomoci s malusovou turistikou, na druhé straně se hovoří o tom, že by se měl zvýšit limit škody při dopravní nehodě, při níž bude třeba volat policii. 

Policie až nad sto tisíc

V současné době je nutné volat policii k dopravní nehodě pokud je škoda vyšší než 50 tisíc korun. Podle nového návrhu by se tak mělo dít, až v případě, že škoda dosáhne sta tisíc. A jak by se tedy měla tato „menší“ nehoda bez policie řešit? Řidiči by měli mít ve voze jako tzv. evropský formulář, do kterého by v případě nehody vyplnili všechny potřebné údaje týkající se nehody. Pokud se shodnou, kdo za nehodu může, předají dokumenty svým pojišťovnám. Pokud policii i přesto zavolají a škoda bude zjevně nižší, budou muset  výjezd policistů zaplatit.

Jasně zřetelnou snahou je, aby se omezily výjezdy policistů. Je to ale cesta dobrým směrem? Jsme jako řidiči schopni odhadnout výši škody? Někdy to vypadá, že se při nehodě s vozidlem nic nestalo a když řidič přijede do autoservisu, zjistí se, že škoda není tisícikorunová, ale třeba v řádu desetitisíců korun. Navíc pokud chtějí řidiči plnění od pojišťovny z povinného ručení, neměl by při nehodě být nějaký nezávislý arbiter, v tomto případě policista? Může se říci, že policisté v určité míře nahrazují likvidátory pojišťoven, ale pokud bude vše pouze na likvidátorech – závislých na pojišťovnách, nebude to spíše horší pro klienta řidiče. Neměl by v případě, že řidič hodlá využít k proplacení škody povinné ručení, téměř ve všech případech být přítomen policista?

Zvýšení limitu na 100 tisíc, je zatím pouze návrhem, naproti tomu databáze škod již funguje a pojišťovny do ní data o svých klientech vkládají. Je jen otázkou času, kdy databáze bude mít větší vliv na reálném ocenění klienta a její fungování zvýší celkovou spravedlnost v systému povinného ručení.