Auto stojí peníze, i když jenom stojí

Téma týdne: Auto pod lupou

Jedna věc je auto koupit. Kolik to bude stát, si každý snadno spočítá. Druhou stranu téže mince pak představují následné náklady na samotné vlastnictví a provoz. Ty už si však někteří přes euforií z nákupu neuvědomí. Náklady po koupi můžeme rozdělit na fixní – budete je platit, i když váš vůz bude pouze stát před domem a variabilní  -  výsledná měsíční částka bude záviset na častosti užívání.

Automobil peněženku nešetří

Ze zákona povinnému pojištění, které si neuzavřou jenom ti největší hazardéři, se v České republice lidově říká povinné ručení. Slouží pro případy, kdy zaviníte dopravní nehodu. Pokud chcete být chráněni, i kdyby někdo naboural do vás, musíte mít uzavřené i tzv. pojištění havarijní. Výše pojistného závisí v obou případech na více faktorech (podrobnosti naleznete třeba zde), ale vězte že pod 200 Kč měsíčně za samotné povinné ručení se dostanete stěží. Při standardním pojištění, tzn. povinném ručení plus havarijku, platí řidiči v současnosti průměrně kolem 1000 Kč, resp. 12.000 Kč za rok. Samozřejmě, u drahých vozů a komplexních balíčků pojištění se není problém dostat nad 100.000 Kč ročně.

Dalším fixní náklad představuje dálniční známka. Tedy, pokud se nehodláte dálnicím vyhýbat, což by se třeba při cestě z Prahy do Ostravy znatelně protáhlo. Ceny dálničních známek v roce 2008 uvádíme v následující tabulce. Pro roční kupón platí, že ho lze využívat až 14 měsíců (od začátku prosince do konce ledna) a naopak na nejkratší dobu koupíte známku na  7 dní. I přes fakt, že kontroly na dálnicích nejsou tak časté jako třeba ve městě, jízda na černo patří k nejdražším riskům. Při odchycení policejními silami, se pokuty pohybují v 5 ciferných částkách.

Tabulka: Ceny dálničních známek na rok 2008

Jízda: vítr ve vlasech i v peněžence

Kolik měsíčně projezdíte, závisí na potřebě, chuti, terénu, spotřebě vozu a stylu jízdy. Lidé, kteří dojíždějí denně desítky kilometrů do práce a na posledním úseku musí zdolat 13 semaforů, dají za pohonné hmoty nezanedbatelnou část výplaty. Zatímco 10 kilometrů městem je vyjde třeba na 50 Kč, za těch stejných 10 kilometrů by jiní - na silnici mimo město, při rychlosti 90 km/h a nenáročném automobilu, zaplatili kolem15 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že za pohonné hmoty utrácíme od několika stovek, resp. 0 Kč při neježdění, až po mnoho tisíc měsíčně. Ušetřit se dá klidnou jízdou a nepoužíváním vozu v místech dostupnosti MHD. Graf a tabulka níže dokumentují ceny pohonných hmot.

Tabulka: Průměrné spotřebitelské ceny pohonných hmot v ČR v 15. týdnu 2008

Graf: Vývoj cen pohonných hmot od roku 2006

Mimořádné a mimořádně zbytečné výdaje

Ano, řeč bude o opotřebeních, škodách a neradostných pokutách. O tom, která značka vozu je nejméně poruchová bychom mohli určitě vést nekonečné diskuze. Ať tak či tak, po určité době, potřebuje každý vůz něco opravit, nebo vyměnit. Minimálně vás občas nemine povinná technická kontrola (pravidelně po 2-3 letech) a servis (po letech či počtu najetých kilometrů). U technických kontrol se obvykle do 2000 Kč vlezete, servis se samozřejmě může pohybovat od několika stovek po desetitisíce. A stejně jako u pojištění platí, že čím vyšší pořizovací cena vozu, tím i vyšší následný servis a náhradní díly. Značkové servisy si s cenami servítky nedělají, proto je mnohdy vhodné si nalézt spolehlivého soukromého mechanika. Alespoň pokud chcete ušetřit.

S bodovým systémem vstoupil v platnost i nový “ceník pokut“. Výše pokut se liší za zaplacení na místě, tzv. blokové pokutě a při následném zaplacení. Na místě je to předpokládaně levnější. Za telefonování při jízdě nebo nepřipoutání se z okna vyhodíte 1000-2500 Kč. Za nezastavení vozidla před přechodem pro chodce můžete platit až 5000 Kč a i zjištění menšího promile alkoholu v krvi vás může stát 20.000 Kč.

Ostatní náklady a doporučení

Auto mnohdy hýčkáme více než sebe samého. V současnosti existuje spousta doplňků, za které se dá utratit nepředstavitelné množství peněz. Mezi výbavu velmi doporučovanou lze počítat především zimní pneumatiky, nosiče na kola či lyže a tak dále. I při těchto koupích platíme především za značku, a to mnohonásobně více, než je pro praktické užívání nutné. Ušetřit se dá třeba oproti mycím stanicím i na ručním mytí a úklidu. Jisté je, že auto nás po zaplacení kupní ceny či splátce úvěru vždy minimálně na pár stovek korun za měsíc vyjde. Nebo na pár desítek tisíc…