Nejvíc českých občanů loni působilo v Británii. Bylo jich 30.000. V předchozích dvou letech se jejich počet pohyboval kolem 17.500. V roce 2007 přibylo českých pracovníků i v Německu. Úřady jich evidovaly téměř 13.600, o rok dřív 12.400 a v roce 2005 zhruba dvě tisícovky. Třetím státem s největším počtem českých pracovníků bylo loni Irsko. Místo v něm našlo 12.000 osob, tedy téměř třikrát víc než v roce předcházejícím. V Rakousku loni pracovalo asi 5300 Čechů a Češek. Přes čtyři tisíce jich byly ve Švýcarsku i Itálii. Zhruba 2800 českých občanů našlo uplatnění ve Španělsku, kolem 1200 pak v Nizozemsku i na Slovensku.
Podle ministerstva britské údaje nejsou přesné. Vycházejí totiž z registru pracovníků. "Předpokládá se, že značná část pracovníků se ze systému neodhlašuje," uvedlo ministerstvo. Podle dat Češi v Británii nejčastěji pracují ve službách, pohostinství, zemědělství, výrobě a potravinářském průmyslu.
Zhruba čtvrtina Čechů, co působí v Německu, si vydělává ve zpracovatelském průmyslu či řemeslem. Přes 2100 lidí je v pohostinství. Kolem 1500 osob našlo místo ve zdravotnictví. Česká lékařská komora upozorňovala na to, že Česku hrozí odliv lékařů. V některých regionech již chybějí doktoři vybraných specializací. Málo je i zdravotních sester. V českých zdravotnických zařízeních pracují často zdravotníci ze Slovenska. Ministr Tomáš Julínek (ODS) se v minulosti zmínil o tom, že by do ČR rád přivezl lékaře ze zahraničí.
V Rakousku nejvíc lidí našlo loni uplatnění ve stavebnictví a strojírenství. Bylo jich 2200. Dalších 1500 osob pracovalo v turistickém ruchu, 500 v zemědělství, 350 v obchodě. Ve zdravotnictví bylo zaměstnáno na 500 lidí z Česka. Rakousko stálo například o ošetřovatelky. Zdravotníky lákají ale i ostatní evropské státy. Inzeráty na pečovatelky zveřejňovalo třeba Švýcarsko. Společnost ve vyspělých zemích stárne. Podle odborníků bude proto do budoucna poptávka po ošetřovatelských a pečovatelských profesích ještě růst.
Přestože jednou ze zásad EU je volný pohyb osob, lidé z Česka stále nemohou volně pracovat ve všech státech sedmadvacítky. Některé staré země omezily novým euroobčanům přístup na svůj trh práce z obavy před přílivem levnější pracovní síly. Pracovní povolení je potřeba v Německu, Rakousku, Dánsku. Francie a Belgie mají seznam nedostatkových profesí, u nichž je jeho vydání jednodušší. Nutné je i v Norsku, Lichtenštejnsku a Švýcarsku.