...ukázal v úterý průzkum Reuters.
Podle průzkumu mezi 29 analytiky a stratégy provedeného od 11. do 22.dubna vstoupí Estonsko a Litva do eurozóny v roce 2012, Česká republika, Lotyšsko a Polsko budou následovat v roce 2013.
Bulharsko by mělo přijmout euro nejdříve v roce 2014, o rok později oproti lednovému průzkumu. Maďarsko má do bloku uživatelů jednotné měny vstoupit v roce 2014 a Rumunsko v roce 2015.
"Náš výhled na přijímání eura ve střední Evropě celkově trochu ubral na optimismu. Hlavním důvodem je nedávný skok inflace v kombinaci s pokračující vnější nerovnováhou," řekla Dagmar Alpenová z firmy Oppenheim Research v Kolíně nad Rýnem.
Zrychlující inflace a kontrola rozpočtových schodků jsou vnímány jako největší překážky, jež musí všichni žadatelé o vstup do eurozóny překonat.
Bobtnající deficit veřejných financí donutil českou vládu, aby opustila plán na přijetí eura v roce 2010, zatímco inflace - a schopnost uchovat pomalý růst cen na dlouhodobě udržitelné bázi - by mohla potenciálně zmařit brzký vstup Slovenska do eurozóny.
Podmínkami pro vstup jsou rozpočtový schodek pod hranicí 3 procent hrubého domácího produktu (HDP) a inflace maximálně 1,5 procentního bodu nad průměrem tří členských zemí Evropské unie s nejnižšími čísly.
HODNOTA MĚNY
Na Slovensku se čeká před přijetím eura v roce 2009 revalvace koruny, ale 13 z 19 analytiků uvedlo, že Bratislava nebude schopna dva roky po vstupu do eurozóny udržet míru inflace pod hladinou maastrichtského kritéria.
"Zajištění kontroly střednědobé inflace by se mohlo stát problematickým a může posloužit jako důvod, proč odložit vstup do eurozóny," řekla Sharon Fisherová z firmy Global Insight, jež předpovídá přijetí eura na Slovensku v roce 2009.
"Přesto považujeme zdržení spíše za nepravděpodobné."
Česko možná v příštích 12 měsících revalvuje korunu, uvedlo sedm ze 14 analytiků, zatímco u Rumunska a Maďarska předpovídá pět ze 13, respektive pět ze 16 analytiků devalvaci tamních měn.
Nová středopravá vláda v Polsku je sice pozitivněji naladěná vůči euru než předchozí konzervativní kabinet, ale přesto se domnívá, že vstup země do eurozóny před vypršením jejího mandátu v roce 2011 není pravděpodobný.
Guvernér estonské centrální banky Marten Ross uvedl, že pro jeho zemi není realistické očekávat přijetí eura před rokem 2011. Český premiér Mirek Topolánek dříve v dubnu uvedl, že jeho vláda se vstupem do eurozóny nijak nespěchá.
Malta a Kypr zvedly letos počet zemí užívajících euro na 15, ale jejich přínos k ekonomickému výkonu bloku je zanedbatelný.
Euro <EUR=> minulý týden vystoupalo až na rekordních 1,5983 dolaru, když inflační data utvrdila trh v názoru, že Evropská centrální banka (ECB) ponechá úrokové sazby beze změny, zatímco americká centrální banka (Fed) pokračuje v uvolňování měnové politiky, aby zemi ochránila před recesí.
[LONDÝN/Reuters/Finance.cz]