"Zdá se to (dluh) jako obrovské číslo, ale na druhou stranu ta dluhová zátěž je přiměřená a město není kritizováno za to, že by si půjčovalo příliš mnoho. Naopak máme ještě značný prostor k tomu si další peníze půjčit," vysvětlil Ženatý.
Největší část dluhů je z vydané emise dluhopisů, díky níž město v roce 2004 získalo tři miliardy korun. Dluhopis je druh cenného papíru, za něhož získá subjekt, který ho vydal, určité finanční prostředky. "Ten, kdo ho koupil, každý rok dostává jakýsi výnos z toho, že ten cenný papír vlastní. To jsou jedny peníze, které musíme každý rok splácet," vysvětlil Ženatý. Dodal, že město pak každý rok ještě odkládá peníze do takzvaného umořovacího fondu. Šetří na to, aby na konci splatnosti dluhopisů mělo dostatek peněz na jejich plné splacení.
Dluhová služba města je v současné době zhruba osm procent, za přiměřenou zadluženost obcí a měst je přitom považováno 15 procent celkových ročních příjmů. Město proto plánuje, že by si půjčilo ještě další peníze. Využít je bude chtít na profinancování projektů dotovaných Evropskou unií. Město totiž musí mít na projekty rezervováno dostatečné množství peněz, protože je z evropských fondů dostane až zpětně. Ostrava chce proto další úvěr. Striktně by však chtěla vymezit využití těchto peněz. Konkrétní suma, kterou by si město půjčilo, zatím není rozhodnuta. Město nyní vybírá subjekt, od něhož by půjčku získal.
Ostrava v roce 2010 splatí úvěr ve výši 1,5 miliardy korun u České spořitelny. Byl použit na financování dříve poskytnutého úvěru a také na splacení první emise obligací. Ostravě zbývá z tohoto dluhu doplatit asi 300 milionů korun.