Češi se prý hodně zadlužují, dozvídáme se každou chvíli z novin a televize. Půjčujeme si, potom nemůžeme splácet a upadáme do dluhové spirály. Ale opravdu jsme na tom tak zle?
Dlužíme jen 20.000 Kč, Dánové přes milion korun
Když nasměrujeme pohled k ostatním státům Evropy, zjistíme, že dlužíme neuvěřitelně málo. Alespoň na hypotékách. V roce 2006 činila průměrná hodnota hypotečního dluhu na jednoho Čecha 790 eur, tedy sotva 20.000 Kč. Což by nám většina ostatních evropských sousedů mohla jen tiše závidět. Vždyť takový průměrný obyvatel Dánska si na bydlení v roce 2006 půjčil 40.900 eur, tedy 1.022.500 Kč. Kvalitní byt či dům si také ochotně dopřávají Nizozemci (jejichž hypoteční dluh na osobu činí 32.200 eur, resp. 805.000 Kč) nebo Irové (29.290 eur, resp. 732.250 Kč). Ze starých zemí EU (tzv. patnáctky) si na bydlení nejméně půjčují Italové – rovných 4700 eur (117.500 Kč) v roce 2006. Průměrný hypoteční dluh na jednoho občana EU v roce 2006 činil 11.600 eur (290.000 Kč).
Předlužení u nás nehrozí
Možná si říkáte, že se nemůžeme srovnávat s Dánskem nebo Německem. Podívejme se tedy do dvanácti nových států EU. Zjistíme, že ani tady nijak nevyčníváme. Menším hypotečním dluhem na osobu než my se může pochlubit jen Bulharsko, Polsko, Slovensko a Rumunsko. Obyvatel Estonska si na bydlení v roce 2006 půjčil průměrně 3 180 eur (79 500 Kč), obyvatel Chorvatska 1 170 eur (29 250 Kč). Zatím tedy rozhodně nehrozí, že bychom se předlužili. Naopak, náš opatrný postoj k dlouhodobému zadlužování přináší značný potenciál do budoucna.
Pohled redakce |
Fixní nebo variabilní sazba?
Češi si nejvíce oblíbili pětiletou a tříletou fixaci úrokové sazby. Oproti tomu 91 % Němců fixovalo v roce 2006 sazbu na dobu delší než pět let. Belgičané volí nejčastěji desetiletou nebo delší dobu fixace, Francouzi dvanácti- až patnáctiletou. Portugalci, Poláci nebo Švédi zase nejvíce důvěřují tzv. variabilní sazbě s fixací kratší než jeden rok. V západní Evropě také klienti běžně refinancují hypotéky. Belgičané, Němci nebo Nizozemci klidně splatí původní hypotečním úvěr novým, pokud jim konkurenční banka nabídne výhodnější podmínky, a Britové obměňují banku pravidelně každých několik let. Češi zatím o refinancování hypotečních úvěrů příliš vysoký zájem neprojevují.
Bílá kniha a možnosti sjednocení hypotečního trhu
Evropská komise se již několik let snaží o postupné sjednocování evropského hypotečního trhu, o čemž pojednává tzv. Bílá kniha. Požaduje především větší cenovou transparentnost a srovnatelnost informací. Podporuje využití standardizovaného formuláře, tzv. Code of Conduct, díky kterému může klient jednoduše porovnat podmínky úvěru ve všech bankách v EU, které se již k využívání Code of Conduct přihlásili (většina českých bank už tak učinila). Evropská komise spolu s Evropskou hypoteční federací podporuje také úpravy jednotlivých národních legislativ umožňující rychlejší vymáhání nesplácených úvěrů a přístup do národních klientských úvěrových databází. Společně také podporují vytvoření nadnárodního katastru nemovitostí (tzv. EULIS), který by využívaly všechny evropské banky. V ČR na něm již pracuje přípravná skupina.
Podle průzkumů Evropské hypoteční federace si však chtějí obyvatelé EU pořizovat hypotéky spíše lokálně, především kvůli celé řadě právních, administrativních a jazykových bariér. Sjednocování evropského hypotečního trhu administrativní cestou představuje tedy dlouhodobou záležitost a lze očekávat, že v dohledné době bude docházet ke sjednocování spíše v dílčích oblastech.
Autorka je ředitelka řízení produktů Hypoteční banky a členka Výkonného výboru Evropské hypoteční federace.