Studie: Mzdy ve východní Evropě loni rostly rychleji než v západní

Nejvýraznější nárůst mezd vykázalo Polsko, kde si zaměstnanci na svých výplatních páskách polepšili o 6,9 procenta. Druhé místo obsadilo Maďarsko s nárůstem o 6,8 procenta. Na Slovensku se mzdy podle studie společnosti Hewitt zvýšily o 6,1 procenta a v České republice o 4,8 procenta, napsala agentura APA.

Analytik Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance v březnu uvedl, že ačkoli platy v České republice rostou svižným tempem, bude mzdové dotahování západní Evropy během na velmi dlouhou trať. "Nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037," upozornil.

Lednová studie Českého statistického úřadu přinesla při porovnání růstu mezd mezi vyspělými a novými zeměmi opačný výsledek než studie Hewitt Associates. Podle údajů ČSÚ se rozdíl mezi vyspělými zeměmi unie a nově přistoupivší skupinou nesnižuje. "Naopak od roku 2004 je patrné zvětšování rozdílu v průměrné hodinové mzdě v eurech," uvedl ČSÚ. Například v letech 2003 až 2005 stoupla hodinová mzda v EU 15 o 1,97 eura, v ČR šlo pouze o 1,67 eura. Údaj o průměrné mzdě zahrnuje veškeré náklady práce, tedy i sociální a zdravotní pojištění.

Studie Hewitt Associate je založena na průzkumu v téměř 1800 podnicích ze 14 zemí. Data společnosti Hewitt se liší od údajů ČSÚ i v případě tuzemské průměrné hrubé měsíční mzdy. Podle ČSÚ se loni v tuzemsku zvýšila o 7,3 procenta na 21.692 korun.