Vláda dnes nejspíš schválí návrh ministerstva financí na zavedení majetkových přiznání. Stejně tak je téměř jisté, že se o novinku rozhoří - nikoliv poprvé - boj ve Sněmovně.
Zemanův kabinet schválil majetková přiznání už jednou, v roce 1999. Ve Sněmovně tehdy neprošla pro jasný odpor celé pravice. Proč je o majetková přiznání taková tahanice? Je to past na podvodníky, nebo spíš na poctivé lidi? Na to existují rozdílné názory. Zajímavý je výsledek průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd z února letošního roku. Podle něho se 62 procent občanů domnívá, že zavedení majetkových přiznání by přispělo k omezení daňových úniků a hospodářské kriminality. Odborníci však jsou zpravidla skeptičtější. "Postihne to možná Frantu Vomáčku, když jako živnostník zatají miliónový příjem. Ale pro toho, který se v předpisech skutečně vyzná, nemohou být navržená majetková přiznání větší překážkou pro daňové úniky," řekl v úterý Právu Jiří Nekovář, prezident Komory daňových poradců. Mnozí podvodníci by se například snažili nadhodnotit svůj majetek při prvním přiznání, aby jeho přírůstek pak byl co nejmenší. Tím by se jim lépe prokazovalo, že byl pořízen ze zdaněných peněz. Finanční úřady budou schopny první majetkové přiznání zkontrolovat zřejmě jen namátkově a na podvody by většinou nepřišly. Naopak při dalších majetkových přiznáních by lidé mohli mnohé majetky úspěšně zatajovat. Například když někdo do přiznání neuvede tři milióny, které nezdanil, má je doma ulité ve štrosoku a později je třeba daruje dětem, které majetkové přiznání podávat nemusejí, tak na to žádný finanční úřad nepřijde. Podobně tomu bude i v případě, kdy peníze z daňových úniků potajmu někdo investuje do sbírek, šperků, obrazů a starožitností. Berní úředníci nemohou prohlédnout dům či byt a hledat zde cenné předměty. Sbírku je přitom možné mít i v zahraničí nebo ji vyvézt do ciziny. Celkový daňový efekt pro státní kasu by tedy byl sporný.
Bez znalců by to nešlo
Na druhou stranu by majetková přiznání zatížila nejen berní úřady, ale zejména občany. Lidé by si museli kvůli správnému vyplnění přiznání v mnoha případech nechat ocenit svoje nemovitosti znalci. Tato povinnost by se týkala zejména nemovitostí starších patnácti let. U ostatních by zpravidla stačila cena z kupní smlouvy nebo dřívější úřední odhad (v případě zděděné nebo darované nemovitosti) či skutečné náklady při invididuální výstavbě. Ocenit by bylo nutné i ty sbírky a obrazy a starožitnosti, které nejsou pojištěny nebo není ve smlouvě uvedena jejich cena. Z návrhu zatím není příliš jasné, co by se stalo tomu, kdo by neprokázal, že přírůstek majetku získal legálně. Tedy zda by se finanční úřady spokojily s tím, že by provinilec z přírůstku zaplatil daň z příjmů nebo daň darovací, nebo zda by mu ještě hrozilo případné trestní stíhání. "Případný trestní postih za krácení daňové povinnosti by to nevylučovalo," soudí Lubomír Janoušek, zástupce ředitele Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu. Mnozí odborníci také soudí, že majetkové přiznání se příliš dlouho odkládalo a nyní je na ně už pozdě. "V ČR došlo k obrovským majetkovým transferům v devadesátých letech. Nyní, když je po všem a Evropská unie nás tlačí k dokonalejší legislativě, to už nemá valný smysl. Ti, co si nakradli, jsou teď zcela v pohodě. Zákon totiž nemůže retroaktivně stanovit, že musí prokázat původ majetku uvedený v prvním majetkovém přiznání," řekl Právu odborník, který si nepřál uvést jméno. V polistopadovém právním řádu již byl institut majetkového přiznání zaveden. Fyzické a právnické osoby s majetkem nad jeden milión měly podat přiznání poprvé v květnu 1995, ale pravicoví poslanci prosadili zrušení této povinnosti ještě dříve, než se naplnila. V zemích Evropské unie neexistuje stát, v němž by lidé podávali majetková přiznání za účelem ověření, že správně zdaňují své příjmy. Přehled o majetkových poměrech musí podávat jen ve Slovenské republice. V Maďarsku bylo majetkové přiznání zavedeno v roce 1990, ale v roce 1993 bylo jako protiústavní zrušeno. Vláda Miloše Zemana slíbila zavést majetková přiznání ve svém programovém prohlášení.
Kdo by podával přiznání
jen fyzické (nikoli právnické) osoby s majetkem nad 10 milionů korun. Manželé se společným majetkem až do 20 milionů
Do majetku by se zejména nepočítaly:
- movité věci osobní potřeby a oděvy
- obvyklé vybavení domácností (s výjimkou motorových vozidel)
- peníze v hotovosti do 200 000 korun
- pohledávky do 100 000 korun
Do majetku by se naopak počítaly např.:
- všechny nemovitosti
- výtvarná díla, sbírky a sbírkové předměty, starožitnosti
- vklady u různých finančních institucí
- cenné papíry
- podíl na obchodní společnosti nebo v družstvu
- pohledávky zahrnuté v obchodním majetku
přiznaní by se podávalo poprvé do 30. června 2001, a to ke stavu k 1. lednu 2002, dále v roce 2004 a pak vždy po 3 letech
přírůstek majetku, u něhož by poplatník neprokázal pořízení ze řádně zdaněných peněz, by byl dodatečně zdaněn daní z příjmů (sazba 15 až 32 %) nebo daní darovací (sazba 7 až 40 %). Variantu má vybrat vláda.
Nový Volkswagen Tayron přichází na český trh: První dojmy, přehled motorů a důvody, proč ho chtít víc než Kodiaq
Evidenční kontrola se definitivně stala minulostí. A do minulosti už téměř míří také nutnost volat k nehodě policii, pokud nedojde ke zranění
Automobiloví znalci a odborníci, ukažte se. Uhádnete, která značka přišla první s těmito vynálezy?
Písmenková auta aneb Letter Cars: Jedinečný počin Chrysleru, který má dodnes po celém světě desetitisíce fanoušků
Legendární kupé z Mladé Boleslavi slaví významné jubileum. K oslavě se může přidat každý
