Přijetí eura – dříve nebo později?

Vztah Slovenska a České republiky je i z historických důvodů těsnější než je tomu s ostatními našimi “sousedy“. Češi a Slováci byli vždy zvyklí vzájemně se srovnávat, a to ve všech ohledech, především pak co se sportu, ekonomiky i životní úrovně týče. Rozdělení společného státu tento trend vůbec neutlumilo, ale naopak ještě posílilo. Zatímco ve většině sportů máme navrch my, v ekonomice je situace jiná. V některých oblastech je na tom lépe Česká republika, jinde si vede lépe zase Slovensko. Hodnotit jednotlivé ekonomické ukazatele však není předmětem dnešního článku. Dnes se zaměříme na jinou otázku, kterou je zavedení Eura. Není pochyb, že v této otázce před námi mají Slováci náskok. U nás je v otázce přijetí jednotné evropské měny rozdělena odborná i neodborná veřejnost stejně jako politická scéna. Jasno máme pouze v tom, že euro chceme dříve či později přijmout.

Vzhůru do eurozóny

Když začátkem tohoto mesíce Evropská komise i Evropská centrální banka doporučily přijetí eura k 1. lednu 2009, padly dvě z posledních tří překážek vstupu Slovenska do eurozóny. Slovensku tak chybí k zavední eura už jen poslední krok, a to souhlas všech členských států Evrospké unie. Pokud naši východní sousedé tento souhlas obdrží, jakože pravděpodobně ano, pak se stanou již šestnáctou zemí eurozóny. Souhlas celé EU by Slováci měli předběžně dostat na zasedání unijních ministrů financí, které se uskuteční na začátku června v Lucemburku. Definitivní ano by pak měli ministři vyslovit v červenci.

Věštění z křišťálové koule

Máme však Slovákům tento bezpochyby důležitý krok závidět? Nastartuje tím Slovensko rychlejší ekonomický růst, přiláká více investorů než Češi či Poláci a budou jejich podniky konkurenceschopnější? A co životní úroveň lidí, zlepší se či naopak zhorší? Těžko hledat odpovědi. Názorů je spousta, nicméně konkrétních zkušeností málo. Prvním nováčkem, který se vzdal svého národního platidla se loni stalo Slovinsko a letos se eurozóna opět rozrostla, a to o Kypr a Maltu. Jistě, slovenský vstup do eurozóny se v mnohém podobá právě tomu Slovinskému, nicméně u Slovinska je zatím příliš brzy na nějaká zásadnější hodnocení. 

Faktem je, že kromě Slovenska se ostatní východoevropské členské země EU do eurozóny zrovna nehrnou. Proč? Důvodem je jednak obava z ekonomické připravenosti vstupu země do eurozóny a také v poměrně nízká podpora přijetí eura mezi veřejností. Největší obavy mají lidé z inflace a nutno říci, že právě Slovinský vstup do eurozóny jim dává za pravdu. Ačkoliv k obávanému skokovému zvýšení cen hned po vstupu Slovinska do eurozóny nedošlo (to už si Slovinci pohlídali), míra inflace se nyní ve Slovinsku pohybuje výrazně nad průměrem celé eurozóny. A není divu, ztráta měnové politiky je totiž právě v případě růstu inflace hodně citelná. Proto právě ve výrazném růstu inflace lze hledat jedno z největších nebezpečí, které slovenské ekonomice po vstupu do eurozóny hrozí. Slováci totiž ve snaze splnit konvergenční kriteria (především pak inflační kriterium) maximálně tlumí inflační tlaky ve jejich ekonomice a hrozí jim, že při přijetí eura už budou mít, jak se říká “vystřílené náboje“. Po vstupu do eurozóny navíc ztratí možnost měnové politiky. Proto je zvýšený nárůst inflace na Slovensku po přijetí eura více než pravděpodobný. O to pravděpodobnější, že slovenský vstup do eurozóny přichází právě v době, kdy sílí inflační tlaky v celé světové ekonomice (růst cen energií, ropy i potravin).

Slovenské zkušenosti se budou hodit

Jedno se však Slovákům nedá upřít, a to je odvaha. Vstup do eurozóny je tak pro Slovensko svým způsobem risk, který v konečném důsledku může být pro zemi přínosem, ale také se nemusí vyplatit. Ať už vstup Slovenska do eurozóny dopadne jakkoliv, my budeme Slováky bedlivě pozorovat, protože slovenské zkušenosti se nám budou v budoucnosti určitě hodit.