Stanovisko evropských zákonodárců se liší od stanoviska Evropské komise a států EU. Ty chtějí dopravce, jejichž lety směřují na letiště v Evropské unii, do ETS zahrnout v roce 2012. Podle nich by si navíc aerolinky měly zpočátku kupovat jen deset procent emisních povolenek, namísto parlamentem navrhovaných 25 procent.
Parlament již jednou o celé legislativě hlasoval v takzvaném prvním čtení, tehdy se ovšem rozešla stanoviska zákonodárců i jednotlivých členských států. Pokud by ovšem EP schválil stejné znění ještě jednou a státy by na něj nepřistoupily, musel by konečný kompromis vzniknout v takzvaném smírčím řízení mezi poslanci a jednotlivými zeměmi. Definitivně by se pak rozhodovalo ve třetím čtení.
Otazník ovšem nevisí jen nad osudem celého návrhu, ale i nad právní vynutitelností zapojení aerolinek do obchodu s emisními povolenkami. Řada společností totiž upozorňuje na to, že EU nemůže donutit například americké aerolinky, aby se celého systému účastnily.
Podle studie poradenské společnosti Ernst&Young by si tento krok navíc vyžádal obrovské náklady na straně leteckého průmyslu, přičemž zisky aerolinek by od roku 2011 do roku 2022 klesly o zhruba 40 miliard eur, tedy zhruba jeden bilion korun.
Letectví se v současnosti podílí na celkových emisích skleníkových plynů asi jen třemi procenty. Za posledních 15 let se ovšem emise od leteckých dopravců zhruba ztrojnásobily. Může za to především "boom" celého sektoru.