Evropská měna má v Česku shodně příznivců i odpůrců

27.05.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 27. května (ČTK) - V otázce přijetí evropské měny je česká veřejnost rozdělena na dva vyrovnané tábory. Zatímco 45 procent Čechů a Češek vyjadřuje přijetí eura podporu, 46 procent zastává opačný postoj. Vyplynulo to z květnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění.

Příznivci společné měny jsou především mladí do 29 let. Rozhodně či spíše pro přijetí jsou jich téměř dvě třetiny. Naopak mezi odpůrci lze častěji nalézt generaci lidí starších 60 let. Podpora euru převažuje mezi voliči ODS (65 procent), opačné mínění má 71 procent voličů KSČM a 55 procent voličů ČSSD.

Zavedení eura mělo mezi lidmi jasnou podporu až do roku 2005, poté obliba začala výrazně klesat. "Roli zřejmě sehrála jak sílící koruna, tak i určitý konzervatizmus podpořený zjištěním, že ČR euro pro své aktuální působení v Evropské unii bezprostředně nepotřebuje. Od roku 2006 jsou tak síly příznivců i odpůrců vyrovnané," uvedlo CVVM v tiskové zprávě.

Česká republika termín zavedení evropské měny zatím nezná. Původně se hovořilo o roku 2010, od toho ale země odstoupila kvůli deficitu veřejných rozpočtů. Pak se uvažovalo o roce 2012, ale nakonec vláda od stanovování konkrétních dat upustila.

Průzkum CVVM zároveň ukázal, že dvě třetiny českých občanů nedávají do souvislosti změnu vlastní životní úrovně se vstupem země do EU. Desetina respondentů tvrdí, že se jejich životní úroveň zvýšila, opačný názor má 22 procent dotázaných.

Dvě třetiny občanů se domnívají, že se vstup do unie příznivě odrazil na nabídce zboží a služeb. Vedle toho hodnotí lidé kladně zejména ekonomické aspekty, jako je například stabilita devizového kurzu, případně hospodářská úroveň. Nepříznivé dopady vstupu jsou spojovány se zemědělstvím, k čemuž se kloní rovněž dvě třetiny respondentů.

Nejméně se podle dotázaných vstup podepsal na úrovni školství, zdravotnictví a sociálního zabezpečení, kde zhruba polovina dotázaných neshledala žádnou přímou souvislost. V případě zdravotnictví a sociálního zabezpečení se nicméně necelá třetina respondentů vyjádřila kriticky.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK