Penzijní fondy -výhled na rok 1999

Příchodem vlády ČSSD se pozice penzijních fondů v důchodovém systému nezměnila a s penzijními fondy jako plnohodnotným článkem systému se nepočítá. Programové prohlášení uvažuje pouze o existenci podnikových neziskových penzijních fondu. Nynější fondy byly odsunuty až na poslední místo v systému s tím, že by mely poskytovat komerční služby. Během debat názory krystalizovaly a poté ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády V. Špidla připustil, ze by mohly oba typy fondu e

Vznik neziskových podnikových fondu by mel být vázán na možnost regulérního odpisu příspěvku zaměstnavatele zaměstnanci z daňového základu. Postoj vlády uvítaly především fondy, které již nyní fungují na zaměstnaneckém principu. Ostatní tzv. otevřené (občanské) fondy namítají, ze správa penzijního připojištění bude problematická v případě, že půjde o podnikové fondy, nebo ze dojde k obtížím při neprůhledném toku peněz z podniku do fondu. Principy budoucího systému přip

Zatím není vyřešena kontrola dvojího pobírání příspěvku od státu a od zaměstnavatele. Fondy zatím nejsou nuceny pravidelně vyplácet velký počet penzí, a proto budou dál poklidně přežívat. Na trhu nedojde zřejmě k žádným převratným změnám, i když tendence ke slučování a spojování bude dále pokračovat.

V období dvou roku ode dne, kdy účastníku poprvé vzniklo penzijní připojištění podle tohoto zákona, náleží státní příspěvek ve výši podle odstavce dvě zvýšený o 25 %.

V roce 1995 bylo čerpáno na státním příspěvku 900 miliónu korun, v následujícím roce přesáhla částka 2,5 miliardy korun. V roce 1996 to bylo 2,1 miliardy, v roce 1997 to bylo 1,9 miliardy a na rok 1999 počítá státní rozpočet pro penzijní fondy se sumou ve stejné výši.

Prameny: Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonu souvisejících s jeho zavedením (č. 42/1994 Sb.)

Hospodářské noviny, 22. září 1998