Výdaje na penze se v ČR za 10 let zdvojnásobily

Přestože výdaje na penze rostou, jejich podíl na výdajích státu se výrazně nemění. Letos by podle schváleného státního rozpočtu měly tvořit stejně jako loni 26,9 procenta všech výdajů. Před deseti lety to bylo dokonce o 1,7 procenta víc. V následujících třech letech byl podíl nižší. Na stejnou úroveň se pak znovu zvedl v roce 2002. Od té doby se v dalších dvou letech postupně snížil o víc než dvě procenta. Od roku 2005 opět roste. Letos odpovídá procento výdajů státního rozpočtu zhruba 11 miliardám korun.

Za růstem výdajů stojí nejen pravidelné zvyšování penzí, ale i prodlužování života a přibývání seniorů. Roli hraje také růst mezd, jejichž výše penzi ovlivňuje. Zatímco před deseti lety měli muži šanci dožít se v průměru 71,13 a ženy 78,6 roku, loni to podle předběžných statistických údajů bylo u mužů 73,7 a u žen 79,9 roku. Na konci roku 2007 žilo v ČR přes 1,51 milionu lidí nad 65 let, v roce 2002 jich bylo téměř o 100.000 méně. Průměrná hrubá mzda před deseti lety činila 11.801 korun, loni 21.692 korun. V roce 2000 podle České správy sociálního zabezpečení průměrná penze dosahovala 6292 korun, nyní to je 9111 korun. Důchody se v Česku každoročně zvyšují. Od roku 2003 rostou pravidelně vždy k 1. lednu.

Letos se vláda chystá lidem, kteří pobírají starobní, invalidní a pozůstalostní penze, mimořádně přilepšit podruhé. Znovu chce důchody zvednout od 1. srpna, a to kvůli neočekávaně vysokému růstu cen. Každý penzista by pak měl dostávat o 470 korun měsíčně víc. Kabinet by měl toto své nařízení schválit v pondělí.

Sněmovna by se v červnu pak měla zabývat zákonem, který má upravit důchodový systém. Změny by měly zabránit tomu, aby se v budoucnu propadl do dluhů. Norma počítá s dalším postupným zvyšováním penzijního věku na 65 let či s prodloužením doby povinného důchodového pojištění z 25 na 35 let.

Pokud by se systém nezměnil a přitom by vláda důchodcům přidávala vždy jen minimální částku tak, aby dodržela zákon, podle takzvané Bezděkovy zprávy by dlouhodobě deficit penzijní soustavy dosahoval ročně až pěti procent hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2065 by dluh činil už 110 procent HDP. Na konci 21. století by Česku na dorovnání propadu pak už nestačily ani více než dva a půl HDP, propočítala skupina odborníků.

Navrhovaný zákon s úpravami systému má ale své odpůrce. Protestují proti němu například odboráři. Podle nich lidé v náročných profesích do 65 let pracovat nevydrží. Odbory na protest proti plánované důchodové reformě uspořádaly demonstraci před vládou. Na 24. června pak proti vládním reformním záměrům chystají hodinovou stávku.