Do cíle Konvergence spadají regiony s hrubým domácím produktem na obyvatele nižším než 75 procent průměru pro celou EU. Dosud do této kategorie v Česku patřily všechny regiony s výjimkou Prahy. Pro stát jako celek je hranicí 90 procent HDP průměru EU na jednoho obyvatele.
Čunek odhaduje, že by Česko mohlo mít i po roce 2013 HDP na hlavu ve výši 85 procent EU. To by znamenalo, že by nadále spadalo do oblasti takzvané kohezní politiky, které směřuje k méně vyspělým státům. To se však netýká jednotlivých regionů. "Přestože některé regiony mohou stanovenou hranici překročit, nejméně polovina regionů bude do cíle Konvergence patřit i nadále," uvedl ministr.
Vypadnutí z cíle Konvergence pro bohatší regiony neznamená, že by přišly o peníze z evropských fondů vůbec. Prostředky ze strukturálních fondů jsou však v takovýchto případech poskytovány na jiné aktivity, než je tomu ve zbytku republiky, a také jich je celkově méně. V Česku je v této situaci zatím jako jediný region Praha.
Pozici Česka ke kohezní politice EU po roce 2013 připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Za nejdůležitější body přístupu Česka k budoucnosti této politiky Čunek na setkání ministrů označil například to, aby výše HDP na jednoho obyvatele zůstala nadále hlavním kritériem uznání pro regiony v rámci cíle Konvergence. Zároveň prý bude Česko usilovat o to, aby pro bohatší regiony, které z této podpory vypadnou, bylo vyjednáno určité přechodné období. Pozice Česka je nyní v Evropě pozorně sledovaná, protože ČR unii v příštím roce předsedá.
Do takzvané kohezní politiky patří například podpora celého území jednotlivých zemí bez ohledu na vnitřní regionální rozdíly, rozvoj přeshraniční spolupráce nebo opatření zvyšující konkurenceschopnost EU prostřednictvím vyspělých regionů, jako je například Praha.
V rámci cíle Konvergence může Česká republika získat do roku 2013 z evropských fondů 25,88 miliard eur, tedy přibližně 639 miliard korun. To je téměř 97 procent veškeré částky, kterou v tomto rozpočtovém období může Česko z Bruselu obdržet.