Do sněmovny míří návrh, aby umožnila volit mediální rady i Senátu

Obdobné návrhy se objevovaly i dříve po období takzvané televizní či vánoční krize v České televizi na přelomu let 2000 a 2001. Senát například navrhoval koncem roku 2004 rozdělit volbu členů mezi obě komory parlamentu a prezidenta. Poslanci ale návrh zamítli.

Nyní Senát navrhuje zvýšit počet členů Rady ČTK z nynějších sedmi na devět a Rady Českého rozhlasu ze současných devíti na patnáct, což je počet, který by i nadále měla mít Rada České televize. U patnáctičlenných rad by senátoři každé dva roky volili dva členy rad, poslanci pak členy tři. V případě Rady ČTK by Senát volil tři členy a sněmovna šest členů. Funkční období radních by bylo stejně jako nyní šestileté.

V případě, že zákon bude přijat, současným členům rad zanikne mandát. Poslanecká sněmovna a Senát pak zvolí nové členy rady ČT do 60 dnů po uplynutí lhůty pro předkládání návrhů, podobně tomu bude u Rady ČRo a Rady ČTK. Ze zvolených členů rad pak na prvním zasedání los určí, kdo bude mít funkční období dva, čtyři a šest let.

Senátoři také schválili návrh mediální komise, aby v době ode dne nabytí účinnosti novely zákona do zvolení alespoň deseti členů Rady ČT nebo Rady ČRo nebo šesti členů Rady ČTK byla sněmovna oprávněna odvolat generální ředitele těchto tří médií. V době od odvolání generálního ředitele do jmenování nového dotyčnou radou by pak podle návrhu senátní mediální komise dotyčnému médiu šéfoval prozatímní ředitel zvolený sněmovnou. Rady by mohly být odvolány v případě, že Senát i sněmovna odmítnou jejich výroční zprávu.

Senátní mediální komise také mimo jiné upravila pasáž týkající se případného střetu zájmů členů rad. Pokud by zvolený člen rady vykonával nějakou činnost, která by byla v rozporu s jeho působením v radě, musel by se této činnosti vzdát bez zbytečného odkladu poté, co začne vykonávat funkci v radě, nejpozději však do 30 dnů od začátku mandátu. Původně senátoři navrhovali, aby tak nově zvolení členové rad učinili již ke dni zvolení.